Na tuto skutečnost pak zákonitě zareagoval devizový trh, na kterém posílila směnná hodnota britské libry (GBP) jak vůči americkému dolaru (USD) tak i vůči euru (EUR). Aktuálně v průběhu evropského pátečního rána dne 4.8.2023, zhruba v čase 6:39 CET se měnový pár GBP/USD obchodoval v rámci forexových operací ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši 1,273 USD za GBP s dosavadním denním posílením GBP o + 0,12 % kurzu vůči USD. Britská libra posílila i vůči jednotné evropské měně euro a v uváděném dni a čase se tento měnový pár EUR/GBP obchodoval ve vzájemném kurzu ve výši 0,86 GBP za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,058 % kurzu vůči GBP. Těchto vzájemných směnných kurzů bylo dosaženo za situace, kdy se v rámci forexových operací devizového trhu tak zvaný globální měnový pár jednotné evropské měny euro (EUR) a amerického dolaru, coby světové rezervní měny obchodoval v kurzu 1,095 USD za EUR s dosavadním denním posílením EUR o + 0,05 % kurzu vůči USD.

Hospodářství této evropské ostrovní země Spojeného království Velké Brotánie a Severního Irska (UK-Union Kingdom) je podle samotné centrální banky této země Bank of England (BoE) banky překvapivě odolné. V letošním roce 2023 a příštím roce 2024 podle nové prognózy britských centrálních bankéřů čeká ekonomiku UK zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta a v roce 2025 o 0,25 procenta. V květnu letošního roku 2023 BoE předpověděla, že HDP letos v roce 2023 stoupne o 0,25 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) nedávno uvedl, že podle jeho prognózy britská ekonomika letos vzroste o 0,4 procenta, což bude druhý nejpomalejší růst ze zemí skupiny G7, avšak až po Německu. Britská ekonomika, kterou zasáhl šok z Brexitu, ale také pandemie nemoci Covid-19 a nárůst cen plynu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, se v letošním roce zatím vyhnula všeobecně očekávané recesi. Na rozdíl od většiny ostatních velkých bohatých ekonomik se však zatím jen stěží zotavila na úroveň z doby před pandemií Covid-19.

Bank of England začala zvyšovat náklady na úvěry nebo-li zvyšovat základní úrokovou sazbu jako první z velkých centrálních bank na světě, a to již v prosinci roku 2021, a přesto její kritici ji stále obviňují z nedostatečně razantního postupu.  Na rozdíl od centrální banky USA Federal Reserve Systém (FED) nebo Evropské centrální banky (ECB), které minulý týden rovněž zvýšily sazby o čtvrt procentního bodu, tak BoE příliš nenaznačila, že by zvyšování sazeb mělo skončit. Velká Británie totiž stále bojuje s relativně vysokou inflací, která se sice v červnu snížila na 7,9 procenta, ale je však stále nejvyšší ve srovnání s dalšími předními světovými ekonomikami a ještě velmi  daleko od dvouprocentního cíle BoE, který je shodný jak s FEDem tak i ECB. Bank of England (BoE) nyní očekává, že do konce letošního roku inflace zpomalí na objem ve výši  4,9 procenta, což je výraznější snížení, než odhadovala v květnu letošního roku 2023. K dvouprocentnímu cíli podle prognózy BoE se však má inflace vrátit až ve druhém čtvrtletí roku 2025.