Britská libra mírně posílila svoji směnnou hodnotu
Středa 23. listopaduV průběhu středečního evropského rána dne 23.listopadu roku 2022 domácí měna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, britská libra (GBP) mírně posílila svoji směnnou hodnotu vůči ostatním světovým měnám a zejména pak vůči americkému dolaru (USD). Podle analytiků je tento pozitivní stav způsoben z velké části monetární politikou centrální banky Spojeného království (UK-Union Kingdom), Bank of England (BoE), která zvýšila úrokové sazby na výši tří procent, avšak Velká Británie zažívá i rekordní inflaci o objemu 11,1 procenta.
Aktuálně se tak během evropského středečního rána dne 22.11.2022, zhruba v čase 7:18 CET měnový pár britské libry (GBP) a amerického dolaru (USD) obchodoval ve vzájemném směnném kurzu v rámci forexových operací devizového trhu na hodnotě ve výši 1,1886 USD za GBP s dosavadním denním růstem směnné hodnoty GBP o + 0,03 % kurzu vůči USD. Tohoto vzájemného směnného kurzu byla dosažena za situace, kdy globální směnná hodnota USD dle dolarového indexu DXY (US Dollar Currency Index) vykazovala bodovou hodnotu ve výši 107,04 USD bodů s dosavadním denním poklesem o – 0,17 % bodové hodnoty dle tohoto indexu. Avšak britská libra (GBP) v uvedeném dni a čase vůči jednotné evropské měně euro (EUR) vykazovala momentální obchodní trend v poklesu a to o – 0,21 % denního kurzu při stavu 0,868 GBP za EUR. Globální měnový pár EUR/USD se tak obchodoval ve vzájemném kurzu na hodnotě ve výši 1,032 USD za EUR s dosavadním denním posílením EUR o + 0,22 % kurzu vůči USD.
Spolu s výrazně zpřísněnou monetární politikou centrální banky UK BoE je dle analytiků další pozitivní moment pro důvěru investorů v GBP a její další růst směnné hodnoty v podobě nového přepracovaného státního rozpočtu, který projednávala minulý čtvrtek dne 17.11.2022 nově složená Vláda Spojeného království v čele s novým premiérem panem Rishim Sunakem. Britská vláda tak minulý čtvrtek představila rozsáhlý fiskální plán, jehož cílem je zacelit tak zvaně „zející díru“ ve veřejných financích a obnovit ekonomickou důvěryhodnost Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (Union Kingdom Great Britain and Northen Iearland) jak u domácích obchodníků tak zejména ve vztahu k zahraničním investorům. Právě s tímto problémem tak zvaného „odlivu“ zahraničních investorů se ekonomika Velké Británie potýká již druhým rokem a to po odchodu z EU, ustáleně označovaný akt jako Brexit.
Ministr financí Jeremy Hunt ve svém napjatě očekávaném inauguračním prohlášení nastínil minulý týden výrazné škrty ve výdajích a zvýšení daní v celkové hodnotě 55 miliard britských liber. Tato opatření zvýší finanční těžkosti milionů Britů, kteří budou čelit nejhorší krizi v oblasti životních nákladů v zemi za poslední desetiletí a to ještě v době patrně nejdelší ekonomické recese v historii této evropské ostrovní země UK. Nicméně pan Hunt řekl, že je nutné omezit 41 let vysokou inflaci a obnovit pověst Spojeného království; nazval pak tento plán jako „strategie konečného růstu“. „ Musíme pokračovat v nelítostném boji za snížení (inflace) dolů, včetně skálopevného odhodlání obnovit naše veřejné finance,“ řekl Hunt. Mezi další oznámená opatření patřilo 10% zvýšení státního důchodu, dávek a daňových úlev – v souladu se zářijovou inflací – a zvýšení národního životního minima na 10,42 GBP za hodinu pro osoby ve věku 23 a více let. Na druhé straně pak došlo i k zvýšení daňového výnosu, kdy energetické společnosti byly zatíženy mimořádnou daní z 25 % na 35 % ze zisku.