Cena ropy po předchozím poklesu opět vrostla

Pátek 26. března

OIL 116 FX24

Podle ekonomických zpravodajů v návaznosti na zveřejněnou zprávu poradenské společnosti Verisk Maplecroft se cena ropy aktuálně zvýšila z důvodu obav investorů o politickou stabilitu zemí jenž patří mezi přední dodavatele ropy globálního rozsahu a to Alžírsko, Čad, Irák a Nigérie. V důsledku tohoto se aktuálně v průběhu evropského pátečního dopoledne 26.března 2021, zhruba v čase 10:37 CET cena lehké americké ropy WTI (West Texas Intermediate) na komoditním trhu NYMEX (New York Mercantile Exchange) pohybovala na hodnotě ve výši 59,74 USD za barel s dosavadním denním zvýšením o + 2,02 % své ceny.

Evropský protějšek lehké americké ropy WTI a to severomořská ropa Brent v uváděném dni a čase se rovněž obchodovala v obchodním trendu býčího trhu a její cena vzrostla o + 1,76 % na hodnotu ve výši 63,04 USD za barel. Tato cena severomořské ropy Brent tak podle dat technické analýzy představuje cenový nárůst o + 21,93 % od začátku letošního roku 2021 a v celkovém ročním vyjádření pak dokonce cena ropy Brent vzrostla o + 61,68 procenta za posledních 52 týdnů. O něco vyššího nárůstu se dočkala i lehká americká ropa WTI, která od začátku letošního roku 2021 zvýšila svoji hodnotu o + 22,74 % své ceny a v celkovém ročním porovnání pak připsala o + 69,14 % vyšší cenu za posledních 52 týdnů. Tento cenový nárůst byl podle analytiků makléřských společností a finančních stratégů komoditního trhu ve skrze způsoben vlivem globální pandemie koronavirů a vysoce negativního dopadu nemoci Covid-19.

Ve svém výhledu na politická rizika do roku 2021, který byl zveřejněn ve čtvrtek 25.3.2021 poradenskou společností Verisk, tak tento výhled varoval, že země, které nedokázaly diverzifikovat své ekonomiky od vývozu fosilních paliv, čelily „zpomalené vlně politické nestability“. S odklonem od fosilních paliv, který se má zrychlit v průběhu příštích tří až 20 let, a pandemií Covid-19, která se v krátkodobých ziscích těší ziskům z vývozu ropy v posledních letech, Verisk varoval, že se země závislé na ropě doposud nepřizpůsobili tyto rizikové faktory jako například jsou  změny úvěrového rizika, politiky a regulace. Ačkoli některé země krátkodobě zvyšují investice do fosilních paliv, odhady konsensu naznačují, že „vrcholu ropy“ bude dosaženo v roce 2030, poté bude přechod k nízkouhlíkové ekonomice shromažďovat páru a nutit země produkující ropu, aby přizpůsobily své zdroje příjmů.

Od pádu cen ropy v roce 2014 většina vývozců buď stagnovala, nebo zvrátila snahy o diverzifikaci svých ekonomik, zdůraznily údaje společnosti Verisk, přičemž mnoho z nich v následujících letech zdvojnásobilo produkci ve snaze zaplnit mezery v příjmech. “V současné době, pokud vnější zlomové události zemí - ceny ropy, které musí platit za svůj dovoz - zůstanou nad tím, co mohou trhy nabídnout, mají omezené možnosti: čerpat devizové rezervy jako Saúdská Arábie od roku 2014 nebo devalvovat jejich měnu jako Nigérie nebo Irák v roce 2020, což účinně vyvažuje jejich dovoz a vývoz na úkor životní úrovně, “vysvětluje zpráva. Nejzranitelnějšími zeměmi jsou producenti s vyššími náklady, kteří jsou z hlediska výnosů silně závislí na ropě, mají nižší kapacitu diverzifikace a jsou méně politicky stabilní, uvedl Verisk a označil Nigérii, Alžírsko, Čad a Irák za první zasažené.