V reakci na test balistické rakety provedený Teheránem vydal Bílý dům prohlášení, ve kterém pohrozil Iránu dalšími sankcemi. Tato pohrůžka jednomu z největších vývozců ropy se však prozatím neprojevila na trhu s ropou.  Tiskové oddělení  Bílého domu oznámilo, že Trump začal proces přezkoumávání současné americké politiky a nevylučuje ani tvrdší sankce. Na otázku, zda je použití vojenské síly jednou z možností, se reportéři dočkali odpovědi, že ani to nelze vyloučit. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí, Bahram Qasemi, na varování zareagoval tím, že provedení testu nebylo v rozporu s rezolucí bezpečnostní rady OSN. Ali Akbar Velayati, rádce íránského nejvyššího vůdce Ayatollaha Aliho Khameneie, řekl reportérům, že to není poprvé kdy „nějaký naivní Američan vyhrožoval Iránu“.  Tyto případné sankce uvalené USA vůči Iránu by se měly případně týkat jak jednotlivců tak subjektů spojených s elitní revoluční gardou vojenských jednotek Iránu a dle ekonomických zpravodajů mohou tudíž i  obsahovat omezení vývozu iránské ropy.

Naproti tomu aktuálně světový trh s ropou zaznamenává silný nárůst a obnovování břidličné těžby ropy na území Spojených států amerických. Podle zveřejněných údajů energetické společnosti Baker Hughes Inc.na území USA bylo v týdnu do 3.února 2017 uvedeno do provozu dalších 17 ropných plošin a celkově tak je již v provozu 583 těchto zařízení sloužících k těžbě ropy což je nejvíce od října roku 2015. Podle finančních stratégů rostoucí výroba ropy v USA tímto podkopává úsilí Organiazce zemí vyvážejících ropu – OPEC a dalších exportérů ropy včetně Ruské Federace, kteří se zavázali k omezování objemu těžby surové ropy a jejímu umisťování na světový trh s cílem postupně dosáhnout trvalého růstu cen této komodity na světovém trhu. Toto oddálení rovnováhy na trhu pak dle analytiků způsobuje, že země sdružené v OPEC reagují na zvýšenou poptávku po ropě od asijských zemí než od Severní Ameriky a Evropy, kde růst poptávky je pomalejší.

Čínský dovoz ropy vzhledem k aktuálním sezóním odstávkám rafinérií z důvodu pravidelné údržby sice klesl, ale stále představuje zhruba až 900.000 barelů ropy denně. Spolu s tím i přes růst cen ropy na světovém trhu v současné době globální trh zaznamenává výrazné snížení poptávky po benzinu, která je nejnižší za posledních pět let  a jeho cena zejména v USA se snižuje. Nižší spotřeba benzínu v tomto období není neobvyklá, ale mohutnost poklesu ano. „První tři týdny tohoto roku byla poptávka po benzínu na hodnotě 8,19 milionů barelů denně, což je o 7,7 % méně než před rokem. Pokud bude poptávka nadále klesat, bude nejnižší od ledna 2012,“ řekl Tom Kloza z Oil Price Information Service.  Podle Klozy  však poptávka opět stoupne a  lze v konci zimy očekávat nárůst cen a to zhruba již na začátku března 2017 s cenovým rozpětím mezi 2,51 USD a 2,83 USD za galon.

Nejen cena surové ropy zaznamenává  svůj růst ale i samotní těžaři zaznamenávají  růst cen akcií svých společností, zejména  je patrný růst cen akcií těžařských gigantů jako například Chevron Corp.(NYSE-iCVX)  s aktuální cenou akcie k uzavřenému obchodnímu dni 3.2.2017 na hodnotěi 113,69 USD za akcii a meziročním růstem ceny této akcie v percentuálním vyjádření ve výši 34,21 %.  Podle analytiků makléřských společností i nadále lze očekávat růst cen ropy na světovém trhu v odhadu výše ceny pro ropu WTI na hodnotě okolo 60 USD za barel a pro ropu Brent tato cena by se dle analytického odhadu mohla pohybovat lehce za hranicí 65 USD za barel v krátkodobém až  střednědobém investičním horizontu.