Nejbohatší světová naleziště této horniny jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii, v Kanadě a na Sibiři. Světová prvenství v těžbě tohoto drahého kovu je Jihoafrická republika, kde vytěží z celosvětové produkce 11,0% zlata, druhé jsou Spojené Státy Americké 10,5%, třetí Austrálie 10,1%, čtvrtá Čína 9,7%, páté Peru 8,2%, šesté Rusko 6,2%, a sedmá Kanada se 4,2% vytěženého zlata. V současné době jsou rýžovatelná ložiska zlata již na pokraji svého těžařského dna, kdy se dá s velikou jistotou tvrdit, že hodnota této drahé horniny bude růst na vyšší hodnoty své ceny.

Investoři na základě zveřejnění údajů ze zasedání FEDu, centrální banky Spojených státu Amerických (Federální rezervní systém – Fedral Reserve System) pojali přesvědčení, že se úroková sazba minimálně do prosince 2016 nebude měnit a zůstane na hodnotě v rozpětí od 0,25 – 0,50 procent. Na jaře příštího roku 2017 lze uvažovat o možném navýšení úrokové sazby až na hodnotu 1,6 % p.a. , podle finančních stratégů a ekonomických zpravodajů blízkých Federálnímu výboru otevřeného trhu FOMC FED. Tento krok FEDu by měl za následek růst americké měny USD a ten by se přímo projevil i na ceně komodit, které se obchodují v měně USD, jako je zmiňované zlato, stříbro, ropa, plyn a většina dalších komodit.  V současnosti Dolarový index DXY mírně oslabil o – 0,04 %  a je na 96,135 bodech a v celkovém ročním porovnání USD oslabil dle tohoto indexu o – 2,53 procenta.

Zlato a ostatní cenné kovy jsou častěji kupovány v situaci, kdy jsou úrokové sazby nízké. Když se chystá jejich zvýšení, je pro investory lákavější obchodovat jinde, například s akciemi, kde v tu chvíli budou potencionální výnosy atraktivnější. Předpokládá se, že úrokové sazby  v USA vzrostou, nicméně tempo, kterým centrální banka Spojených států - FOMC FED přináší nějaké změny, již dovolilo zlatu za dobu od začátku letošního roku 2016 vzrůst o více jak 20 procent své předchozí ceny. V současné době aktuální politika klíčových centrálních bank plně podporuje růst zdravé míry inflace ve snaze zabránit již vznikající deflaci, zejména v zemích eurozóny. Stávající opatření jak ze strany centrální banky USA -FED tak i ECB (Evropská centrální banka) spolu s nedávným vyhlášením inovovaného programu centrální japonské banky BOJ (Bank of Japan) směřují k cíli zdravé roční míry inflace pohybující se lehce nad 2 procenty ročně.

Podle analytiků makléřských společností a finančních stratégů investičních společností lze očekávat, že hodnota zlata se bude pohybovat směrem k nárůstu své ceny. Tento růst ceny zlata, za příznivého vývoje monetární politiky centrální banky USA, směrem k úrokovým sazbám a následnému vlivu na US dolarový index, napomůže inflačnímu prostředí spolu  s rostoucí cenou zlata. Tento stav v globálním pojetí by ve větší míře obnovil tradiční charakter investičního zlata, a to funkci uchovavatele finanční hodnoty. Tento jev se již nyní dostavil a to právě v souvislosti s obavami investorů ohledně dopadu po vystoupení Velké Británie z EU po té, co premiérka May již přiblížila tuto eventualitu stanovením termínu do kdy bude aktivován vlastní  proces odchodu UK z EU. Podle finančních stratégů lze předpokládat návrat ceny zlata nad 1.300 USD za trojskou unci již v krátkodobém investičním horizontu.