Aktuálně se tak dne 22.1.2021, zhruba v čase 7:09 CET lehká americká ropa WTI obchodovala na komoditním trhu NYMEX (New York Mercantile Exchange) na hodnotě ve výši 52,41 USD za barel s dosavadním denním poklesem o – 1,36 % své předchozí ceny. Tento aktuální pokles tak představuje dle sdělení ekonomických zpravodajů na základě dat technické analýzy analytiků makléřských společností celkový pokles od začátku letošního roku 2021 o – 1,87 % své ceny v porovnání s cenou v úplném závěru loňského roku 2020. Evropský protějšek ropě WTI a to severomořská ropa Brent se v uváděném dni a čase obchodovala na komoditním trhu ICE (Intercontinental Exchange Europe) ve výši 55,38 USD za barel s dosavadním denním poklesem o – 1,28 % ceny a dle dat technické analýzy pokles ceny ropy Brent od začátku letošního roku 2021 vyjazuje výši – 4,8 % své ceny.

Současný pokles cen ropy přisuzují analytici makléřských společností dle sdělení ekonomických zpravodajů jistým obavám investorů ohledně dalšího výhledu a vývoje globálního trhu s ropou po nástupu nového prezidenta USA pana Joe Bidena, který již před převzetím úřadu avizoval jisté změny výrazně měnící ustálené zvyklosti předchozí Trumpovi administrativy. V tomto ohledu pak již skutečně nastaly avízované změny, ale investoři neočekávali tak rychlý jejich průběh a zavedení, neboť jen pár hodin po inauguraci nového prezidenta USA již vstoupili v platnost. Zejména se jedná o to, že nová Bidenova administrativa pozastavila veškerý těžební ropný průmysl v klimatické zóně a zastavila vydávání povolení k těžbě ropy a zemního plynu na federálních pozemcích a vodách v rámci těchto klimatických zón USA. Spolu s tím prezident USA Joe Biden znovu připojil USA k zemím, které se zavazují přispět k utlumení průmyslu fosilních paliv v rámci boje proti změně klimatu na základě tak zvané Pařížské dohody o klimatu.

Další aktuální skutečnost, která přispěla k momentálnímu snížení ceny ropy na světovém komoditním trhu je postoj prezidenta Joe Bidena a následně jeho administrativy k otázce vzájemných vztahů mezi USA a Čínou. V tomto ohledu se očekávání značné části analytiků nepotvrdili a pan Bidem zaujímá téměř stejně tvrdé a odmítavé stanovisko vůči Číně jako jeho předchůdce pan Donald Trump. Prozatím k žádným konkrétním americko-čínským rozhovorům nedošlo, ale vyslané signály z Bílého domu směrem k Číně toto plně naznačují již dnes. Mezi hlavní problémy patří zejména otázka čínské represe vůči menšinové ujgurské muslimské populaci a zároveň ekonomická a politická potřeba USA bránit Tchaj-wan, uvedl Chen, ředitel studií domácí politiky a lektor ve Stanfordu. Toto také potvrdil pan Antony Blinken, Bidenův kandidát na ministra zahraničí, když diskutoval o těchto tématech během potvrzovacího slyšení v Senátu a to již začátkem tohoto 3 týdne roku 2021.