Aktuálně se tak česká koruna (CZK) během čtvrtečního evropského dopoledne 20.srpna 2020, zhruba v čase 10:08 CET na mezinárodním devizovém trhu – Forex trhu vůči jednotné evropské měně euro (EUR) obchodovala ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě v rozpětí od 26,0580 do 26,1013 CZK za EUR s dosavadním denním posílením CZK o + 0,03 % kurzu vůči EUR. Forexové obchody s českou korunou vůči americkému dolaru (USD) pak i v průběhu čtvrtečního evropského dopoledne 20.8.2020 pokračovaly v obchodním trendu posílení CZK vůči USD a tento měnový pár se tak obchodoval ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši rozpětí od 21,9750 do 22,0060 CZK za USD s dosavadním denním posílením CZK o + 0,17 % kurzu vůči USD. Tohoto směnné kurzu bylo dosaženo za situace, kdy globální forexový trh udával směnný kurz měnového páru EUR/USD na hodnotě ve výši 1,184 USD za EUR s denním posílením EUR o + 0,03 % kurzu vůči USD.

Posilování české koruny (CZK) vůči ostatním světovým měnám a zejména pak vůči jednotné evropské měně euro (EUR) a americkému dolaru (USD) se děje i za situace, kdy český spotřebitelský trh zaznamenává zvýšené tempo zdražování o čemž vypovádá dle ekonomů i stávající míra inflace v České republice. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a uváděných i na webových stránkách České národní banky (ČNB) dosáhla míra meziroční inflace v červenci letošního roku 2020 hodnoty ve výši 3,4 procenta. Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie (EU) podle dat Evropského statistického úřadu Eurostat v napojení na Evropskou centrální banku (ECB) je pak pro Českou republiku uváděná aktuální hodnota meziroční míry inflace v průběhu srpna 2020 již ve výši 3,6 procenta. Tato výše meziroční míry inflace tak Českou republiku zařazuje v pořadí jako třetí zemi s nejvyšší mírou inflace mezi zeměmi EU, kdy celkový průměr všech zemí EU je ve výši 0,4 procenta.

O pár desetinek percentního bodu jsou tak před Českou republikou již jen Maďaři s naměřenou mírou meziroční inflace ve výši 3,9 % a Poláci s výší meziroční inflace na hodnotě ve výši 3,7 procenta. V těchto zemích včetně České republiky podle ekonomických zpravodajů v napojení na statistiky tak nastalo zdražování s vyšší mírou tempa dynamiky zvyšování spotřebních cen. Na druhé straně je řada států v rámci společenství zemí Evropské unie (EU), kde ba naopak meziroční míra inflace klesla a dokonce vykazuje zápornou hodnoty meziroční inflace jako například Řecko ve výši -2,1 % a Kypr s meziroční mírou inflace na záporné hodnotě ve výši – 2 procenta.

Podle hlavního ekonoma skupiny Natland Petra Bartoně aktuální data o zrychlování inflace ilustrují, čím se současná krize liší od těch minulých. „Při klasických krizích a propadu poptávky inflace klesá – prodejci se snaží podbízet zákazníkům slevami, při hrozbě nezaměstnanosti netlačí zaměstnanci na tak silné zvyšování mezd, a proto i výroba může zlevnit,“ uvedl ekonom. „V takové krizi se však nenacházíme. Krizi způsobil zákaz prodeje vydaný na určitý čas evropskými vládami. Poté, co byl zrušen, snaží se obchodníci logicky dohnat ztráty, neboť ty jim vlády většinou nekompenzovaly. A tak někteří otevřeli s vyššími cenami než před uzavřením,“ dodal Bartoň.