Na tomto zasedání tak Bankovní rada ČNB, jak uvádí ve svém prohlášení po jejím ukončení ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice.  Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika. Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Spolu s projednáváním výše úrokových sazeb v ‚CR se toto zasedání Bankovní rady ‚CNB zabývalo stavem domácí ekonomiky a jejím výhledem pro závěr letošního roku a zejména predikcí pro příští rok 2023.

Podle nové prognózy analytiků ČNB tak meziroční inflace v nejbližších měsících dále vzroste. Nárůst bude způsoben zejména cenami plynu a elektřiny a tato prognóza tak předpokládá, že inflace do konce roku dosáhne hodnot kolem 20 %. V celoročním průměru by měla činit 15,8 % (v letní prognóze ze srpna letošního roku 2022 ČNB očekávala celoroční inflaci na úrovni 16,5 %). Podle této nové prognózy dle ČNB by měla inflace klesnout v časovém horizontu zhruba do roka a půl a to dokonce k úrovním kolem 2 procent. Co se týče tempa růstu domácí ekonomiky v ČR, měřené hrubým domácím produktem (HDP) tak v loňském roce 2021 vzrostl HDP o 3,5 %. Letos v roce 2022 podle prognózy růst ekonomiky zvolní na 2,2 % (letní prognóza letošního růstu HDP byla 2,3 %). V příštím roce 2023 pak prognóza očekává pokles ekonomiky o 0,7 % (letní prognóza ČNB očekávala růst HDP o 1,1 %). Nová aktuální prognóza ČNB tak uvádí, že se sníží domácí poptávka a spotřeba domácností bude zasažena poklesem reálných příjmů spolu se zhoršením stavu na trhu práce. V této souvislosti firmy podnikající na území ČR čelí růstu nákladů za energie, další suroviny a materiály, a právě proto budou omezovat své investice, které by přispěly k rozvoji a růstu.

Trhy rozhodnutí centrální banky sice očekávaly, na druhé straně rostou obavy z toho, že dlouhodobá stabilita tuzemských sazeb může výhledově posilovat tlak na oslabení české měny, české koruny (CZK). „ČNB dlouhodobě intervenuje v její prospěch, čímž ji v prostředí rostoucích sazeb v eurozóně brání před výraznějším oslabením. I proto by aktuální rozhodnutí centrální banky nemělo mít výrazný vliv na kurz koruny vůči euru,“ uvedl Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury.„Vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka bude pravděpodobně v dalších měsících nadále výrazně zvyšovat své úrokové sazby, může ČNB brzy stát před rozhodnutím, zda v rámci boje proti inflaci své úrokové sazby mírně zvýšit, případně jestli obranu koruny nastavit na nižší hodnoty než dosud,“ dodává tento odborník pan Kudla. Aktuálně se tak v průběhu pátečního evropského rána dne 4.11.2022, zhruba v čase 6:43 CET na devizovém trhu česká koruna (CZK) obchodovala vůči jednotné evropské měně euro (EUR) ve vzájemném směnném kurzu na výši rozpětí od 24,4040 do 24,4634 CZK za EUR s dosavadním denním posílením CZK o + 0,08 % kurzu vůči EUR.