Na toto rozhodnutí ČNB o sazbách, které bylo drtivou většinou účastníků finančního trhu očekáváno se nedostavila výrazná reakce v podobě vyšší volatility finančního trhu či výraznější pokles či nárůst směnné hodnoty české koruny (CZK) vůči ostatním měnám a zejména pak vůči jednotné evropské měně euro (EUR) či americkému dolaru (USD). Aktuálně v průběhu pátečního evropského rána dne 20.12.2024, zhruba v čase 6:13 CET se vzájemný směnný kurz CZK vůči EUR pohyboval na hodnotě ve výši rozpětí od 25,0088 do 25,1533 CZK za EUR s dosavadním mírným denním posílením CZK o+0,01 % kurzu vůči EUR. Tento stávající směnný kurz je tak o něco málo příznivější pro CZK než byl kurz EUR ku CZK na začátku tohoto 51.týdnu roku 2024, uvádějí analytici, Ovšem CZK vůči USD v uvedeném dni a čase oslabila a to v dosavadním denním průběhu obchodování o –0,06 % kurzu při stavu kurzu v rozpětí od 24,2410 do 24,2800 CZK za USD. Těchto kurzů bylo dosaženo za situace, kdy se globální měnový pár EUR/USD obchodoval na hodnotě vzájemného směnného kurzu ve výši 1,0361 USD za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,04 % kurzu vůči USD.

Rozhodnutí Bankovní rady ČNB o sazbách tak odráží aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat. Podle aktualizace prognózy sekce měnové by se měla inflace od druhého čtvrtletí příštího roku 2025 pohybovat mírně nad 2% cílem až do konce roku 2026. Proces dezinflace v jádrových složkách spotřebního koše, a to zejména v sektoru služeb, není dokončen. Z těchto důvodů se bankovní rada rozhodla proces snižování sazeb prozatím pozastavit. Cílem tohoto rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizována poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová aktivita zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k dalšímu poklesu inflace. V krátkém horizontu ČNB očekává dočasné zvýšení inflace vlivem obnoveného růstu cen potravin a statistického efektu základny z loňského roku. Cenovou stabilitu tento vývoj neohrozí. Dle aktualizovaného výhledu sekce měnové by se totiž celková inflace měla zkraje příštího roku vrátit zpět do horní poloviny tolerančního pásma. K tomu přispěje i výrazné zpomalení růstu regulovaných cen.

ČNB začala v prosinci loňského roku snižovat úrokové sazby. Základní repo sazba postupně klesla ze 7 % na 4 %, čímž byla zmírněna restrikce měnové politiky. Nastavení měnové politiky přesto zůstává přísné. Reálné úrokové sazby jsou kladné, tlumí úvěrovou aktivitu, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice a následně i dlouhodobou inflaci. Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízko inflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank a geopolitické události. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje. Bankovní rada ČNB potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle, uvedla Česká národní banka ve svém prohlášení.