Ovšem analytici makléřských společností a finanční stratégové trhu digitálních měn jsou kriticky skeptičtí k možnému termínu spuštění ostré testovací verze distribuce digitálního eura a začátek zjišťování dopadu tohoto digitálního finančního nástroje na samotné evropské a globální finanční trhy spolu s ohlasem a zájmen občanské veřejnosti. Ekonomičtí zpravodajové tak v této věci poukazují na skutečnost, že samotná eurozóna a ostatní státy EU v současnosti čelí daleko závažnějším problémům, které aktuálně musí evropští centrální bankéři z ECB řešit. Zejména se podle těchto odborníků jedná o radikálnější změnu současné monetární politiky, která podle některých analytiků již úspěšně započala a tím je cesta postupného zvyšování úrokových sazeb. Právě vyšší úrokové sazby tak vytváří prostor udržet relativně silnější směnnou hodnotu jednotné evropské měny euro vůči ostatním světovým měnám a zejména pak vůči americkému dolaru (USD).  Aktuálně se tak v průběhu evropského čtvrtečního rána dne 9.března letošního roku 2023, zhruba v čase 6:47 CET tento tak zvaný globální měnový pár jednotné evropské měny euro (EUR) a amerického dolaru (USD), coby hlavní světové komoditní měny, obchodoval na devizovém trhu v rámci forexových operací na hodnotě směnného kurzu ve výši 1,055 USD za EUR s dosavadním denním posílením EUR o + 0,07 % kurzu vůči USD.

Tohoto vzájemného směnného kurzu bylo dosaženo ovšem za situace, kdy směnná hodnota USD v globálním měřítku oslabovala a podle dolarového indexu DXY (US Dollar Currency Index), který porovnává hodnotu USD s další šesticí hlavních světových měn, zaznamenal denní pokles o – 0,08 % bodové hodnoty a tento index byl na stavu ve výši 105,57 USD bodů. V širším porovnání měny euro pak lze podle ekonomických zpravodajů zjistit, že měna EUR v uváděném dni a čase výrazněji poklesla vůči například japonskému jenu a to o – 0,297 % denního kurzu na hodnotu ve výši 144,38 JPY za EUR. Rovněž tak euro ztrácelo vůči švýcarskému franku (CHF), kdy vzájemný směnný kurz tohoto měnového páru EUR/CHF byl ve výši 0,992 CHF za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,0806 % kurzu vůči CHF. Centrální evropští bankéři z ECB tak zejména ve snaze udržet přijatelnou směnnou hodnotu domácí měny zemí eurozóny tak v současnosti dle ekonomických zpravodajů čelí několika negativním faktorům na jednou. Jednak jsou to dopady energetické krize, jejíž počátek lze datovat ještě před vypuknutím válečného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskou federací, který ovšem důsledky této krize výrazně umocnil.

Dále pak se jedná o následný vývoj ekonomiky, který s uvedenou problematikou úzce souvisí a tím byl dynamický růst míry inflace, kdy snaha o její snížení ze strany ECB i nadále pokračuje. V neposlední řadě je tu skutečnost, které ECB rovněž musí čelit a tím je reálná hrozba rozsáhlé hospodářské krize, kdy u řady zemí EU se již vyskytují faktory předurčující směr možného propadu hospodářství do ekonomického cyklu recese. Podle členů vedení ECB v Radě guvernérů Evropské centrální banky převažuje názor, že prozatím nejúčinnějším nástrojem centrálních bankéřů jsou úrokové sazby. Tyto úrokové sazby již ECB zvýšila několikrát a naposledy k 8.2.2023 na základní úrokovou sazbu ve výši 3,00 % p..a. a depozitní sazbu na výši 2,50 % ročně. Avšak přesto, že v eurozóně došlo k poklesu na jednocifernou inflaci o objemu 8,6 % meziročně tak stále je tato inflace výrazně vzdálena od plánovaného inflačního cíle dvě procenta. Nejen z tohoto důvodu se analytici makléřských společností domnívají, že na příštím zasedání Rady guvernérů ECB a to již příští týden dne 16.3.2023 dojde k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, kdy tito odborníci odhadují růst o dalších 50 bazických bodů, neboli o 0,50 procenta. Následně pak lze předpokládat i růst směnné hodnoty jednotné evropské měny euro (EUR) vůči ostatním měnám, avšak růst EUR vůči USD bude záležet na dalším postupu centrální banky USA Federal Reserve System (FED), rovněž ve vztahu k úrokovým sazbám a následné spojitosti se směnnou hodnotou USD.