Finanční trhy na tyto skutečnosti a výsledek z jednání Rady guvernérů ECB, vzhledem k dopředu očekávanému rozhodnutí tak téměř nezareagovaly. Aktuálně v průběhu evropského pátečního rána dne 29.října letošního roku 2021, zhruba v čase 7:48 CET se globální měnový pár jednotné evropské měny euro (EUR) a amerického dolaru (USD) pohyboval ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši 1,167 USD za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,09 % kurzu vůči USD. V celkovém porovnání pak směnná hodnota USD dle dolarového indexu DXY (US Dollar Currency Index) byla na hodnotě ve výši 93,43 USD bodů s dosavadním denním posílením o + 0,09 % bodové hodnoty dle tohoto indexu. Za této situace se pak postavení české koruny (CZK) vůči jednotné evropské měně (EUR) výrazně nezměnila a CZK oslabovala o – 0,03 % kurzu vůči EUR při stavu vzájemného směnného kurzu ve výši rozpětí od 25,7207 do 25,7810 CZK za EUR.

Evropská centrální banka (ECB) tímto svým posledním zasedáním tak znovu potvrdila svůj plán pokračovat v nakupování dluhopisů a tlačit tak výpůjční náklady k rekordním minimům. Toto zasedání také potvrdilo slib ECB, že bude držet úrokové sazby na nízké úrovni i v několika dalších příštích letech, což je závazek, který finanční analytici v napojení na investory stále častěji zpochybňují, neboť pochybují totiž, že vysoká míra inflace je pouze dočasná, což stále tvrdí ECB. Podle šéfové ECB paní Lagardové považuje Evropská centrální banka nedávný nárůst inflace v eurozóně nad její 2% cíl stále za dočasný a očekává, že cenové tlaky v příštím roce poleví. Avšak šéfová ECB připustila, že zmíněný pokles bude trvat déle, než ECB původně očekávala. "Víme, že inflace v blízké budoucnosti dále poroste, ale v příštím roce bude klesat," řekla Lagardová na tiskové konferenci po skončení zasedání Rady guvernérů ECB,

Zároveň paní Lagardová uvedla, že za hlavní hybatele inflace považuje ceny energií, problémové dodavatelské řetězce, v době, kdy se spotřebitelská poptávka zotavuje, a srovnávací efekt, zejména proti loňskému snížení německé daně z přidané hodnoty, jehož dopad by měl v lednu příštího roku 2022 z dat pro tento výpočet již být odstraněn. Ekonomové oslovení agenturou Reuters také zvýšili své prognózy a nyní predikují růst cen v eurozóně letos na 2,3 %, v roce 2022 na 1,8 % a 1,6 % v roce 2023. Tržní ukazatele inflačních očekávání eurozóny se také zvýšily a na příští desetiletí ji odhadují na 2 %, což je cíl ECB. Pětiletý forwardový inflační swap se minulý týden poprvé od roku 2014 dostal nad 2 %, zatímco jednoletý, forward byl těsně pod touto úrovní. Nicméně podle analytiků a ekonomů problém je v tom, že stávající míra inflace v eurozóně se příští měsíc přiblíží těsně k 4 %, a i když je tento nárůst způsoben jednorázovými faktory, jako jsou rostoucí ceny ropy, plynu, elektrické energie a zvyšování daní, tak se i přechodná inflace může často zakořenit. Tento inflační stav je však globální a centrální banky po celém světě na něj již reagují. Paradoxně si však ECB pravděpodobně dále pojede po své ose, uvádějí ekonomičtí zpravodajové. V prosinci 2021 se patrně rozhodne ECB ukončit nouzové stimuly, ale zřejmě rozšíří další podpůrný program, aby zmírnila oslabení a udržela výpůjční náklady na velmi nízké úrovni a finanční stratégové k tomuto pak dodávají : „aby byla inflace trvalejší, musely by se zvýšit mzdy, ale tvrdá data žádné alarmující trendy zatím neukazují“ .