Podle vyjádření finančních odborníků na devizový trh v napojení na analytiky makléřských společností a finanční stratégy investičních bank je aktuální pokles směnné hodnoty jednotné evropské měny euro (EUR) zapříčiněn zejména vlivem již déle trvajících inflačních tlaků, které o to více nyní vyznívají pod silně dominujícím tlakem probíhající Rusko – Ukrajinské války. Směnná hodnota jednotné evropské měny euro (EUR) vůči americkému dolaru (USD) tak jen od února letošního roku 2022 poklesla zhruba o 6 % kurzu. Podle těchto odborníků za pokles směnné hodnoty EUR vůči USD z části je tak zvaně na vině i stále holubičí povaha monetární politiky centrální banky eurozóny ECB (Evropské centrální banky – European Central Bank), která prozatím ponechává základní úrokové sazby beze změny a to na rozdíl od centrální banky USA Federal Reserve Systém (FED), která již zvýšila úrokové sazby na rozpětí od 0,25 % do 0,50 % ročně a další zvyšování sazeb již připravuje.

V důsledku těchto silných inflačních tlaků, které jsou výrazně ovlivněny rusko-ukrajinským konfliktem na východě Evropy v těsném sousedství čtyřech zemí Evropské unie, kdy jedna z nich a to Slovensko je součástí eurozóny, došlo i k výraznému zvýšení spotřebitelských cen a primárně tak plynu, elektrické energie a pohonných hmot. Cenovému zvýšení pohonných hmot vyjma Evropy se nevyhnuly ani Spojené státy a právě zvýšené náklady na přepravu zboží prodražují i konečnou cenu výrobků a služeb, Energetická závislost zemí EU na dodávkách ruské ropy a plynu je průměrně zhruba okolo 40 procent, avšak jsou země eurozóny jako například Slovensko, kde energetická závislost na dodávkách z Ruské federace (RF) představuje až 62 procent realizované spotřeby. Právě s ohledem na nejen faktickou válku na území Ukrajiny, ale zejména na fakt probíhající ekonomické války mezi USA,EU a RF jsou tyto dodávky považované za rizikové a ve výhledu za vysoce nestabilní, což již nyní zvyšuje jejich cenu a vytváří další prostor pro růst inflace v evropském hospodářském prostoru.

Prozatím veškeré diplomatické snahy o urovnání konfliktu mezi UA a RF nedosáhly tak zvaného kýženého výsledku v podobě nalezení kompromisních řešení obou stran, které by vedly k ukončení otevřeného válečného konfliktu, který již způsobil obrovské materiální škody spolu se značnými ztrátami na lidských životech a to zejména z řad civilního ukrajinského obyvatelstva. Během několika týdnů došlo sice k určité úlevě, avšak  pokud jde o naděje na vrcholná mírová jednání jako možnost osobního setkání Putin-Zelenskij, tak jsou zahraniční pozorovatelé velmi skeptičtí. V této věci RF říká, že nedošlo k žádnému pokroku a ruský ministr zahraničí Lavrov nedávno prohlásil, že jakákoli schůzka mezi Putinem a Zelenským za účelem výměny názorů by byla nyní kontraproduktivní. Mezitím Ukrajina a Rusko oznámily, že jejich delegace přijedou do Turecka na mírová jednání, která se mají konat již dnes v úterý 29.března letošního roku 2022. Nicméně vysoký americký představitel řekl, že ruský prezident Vladimir Putin se nezdá být připraven dělat kompromisy. Rovněž tak i ukrajinští představitelé této mírové delegace také bagatelizují šance na zásadní průlom v jednáních.