Aktuálně v průběhu čtvrtečního evropského dopoledne dne 20.června letošního roku 2024, zhruba v čase 9:11 CET se jednotná evropská měna euro (EUR) obchodovala v rámci forexových operací devizového trhu vůči americkému dolaru (USD) ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši 1,073 USD za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,112 % kurzu vůči USD. Evropská měna euro v uvedeném dni a čase rovněž oslabovala vůči další hlavní světové měně a to britské libře (GBP) o – 0,059 % kurzu při stavu kurzu tohoto měnového páru EUR/GBP ve výši 0,844 GBP za EUR. Těchto vzájemných směnných kurzů bylo dosaženo za situace, kdy směnná hodnota amerického dolaru opět mírně vzrostla a dle dolarového indexu DXY (US Dollar Currency Index) byla hodnota USD na bodovém stavu ve výši 105,34 USD bodů s dosavadním denním růstem o + 0,08 % bodové hodnoty dle tohoto indexu, který porovnává hodnotu USD s další šesticí hlavních světových měn

V rámci ozdravení financí tak ve středu dne 19.červbna letošního roku 2024 zveřejnila Evropská centrální banka ECB zásadní dokument v rámci své úlohy regulátora trhu a tvůrce měnové politiky eurozóny a to : „Dlouhodobější výzvy pro fiskální politiku v eurozóně“.  V této souvislosti tak evropští centrální bankéři mimo jiné například  uvedli : „Na veřejné finance v eurozóně budou v budoucnu pravděpodobně působit různé dlouhodobější výzvy. Kromě stávající fiskální zátěže – jak se odráží ve vysoké míře zadlužení v řadě zemí eurozóny, kterou zhoršila pandemie a následná energetická krize – existuje několik důležitých dlouhodobých problémů pro fiskální dynamiku. Ruská útočná válka proti Ukrajině vyvolala dalekosáhlé diskuse o bezpečnosti, vojenských výdajích a geopolitické stabilitě. Rostoucí význam digitálních hodnotových řetězců a transformačních technologií vyžaduje značné investice do digitální infrastruktury a digitálních veřejných služeb, aby byla zachována konkurenceschopnost.“, uvedla ECB.

Spolu s tímto krokem ECB se rovněž do snahy o posílení jednotné evropské měny euro (EUR) zapojili i bruselští úředníci z té nejvyšší pozice a to Evropské komise (EK), kteří zahájili řízení ze sedmi členskými státy EU, které vykazují značně vysoké deficity svých státních rozpočtů a to bez ohledu na jejich příslušnost v eurozóně. Tato skutečnost tak nastalo již v úterý dne 18.6.2024, což bylo o den dříve než ECB zveřejnila své dlouhodobější výzvy fiskální politiky. Toto opatření EK se týká Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). Komise posuzovala celkem 12 členských zemí, mezi nimi i Českou republiku. V úvahu vzala více faktorů, mimo jiné i to, že u některých států jde o dočasné neplnění stanovených kritérií. Proto doporučila zahájit řízení jen se sedmi zeměmi. Pravidla fungování EU mimo jiné stanoví, že členský stát musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent HDP a veřejné zadlužení do 60 procent HDP. Zpráva EK je pouze prvním krokem k zahájení postupů při nadměrném schodku, uvedli ekonomičtí zpravodajové.