Evropa chce prosadit svoji digitální měnu navzdory USA
Úterý 28. lednaEvropská centrální banka (ECB) se vydala na cestu za digitálním eurem (EUR) již v říjnu roku 2021 a v současné době centrální bankéři eurzóny provádí pilotní programy k posouzení proveditelnosti a potencionálního dopadu digitálního eura. Jednotná evropská měna euro (EUR) v digitální formě se tak opět dostalo do popředí zájmu po rozhodnutích v USA staro novým prezidentem panem Trumpem, který obhajuje stabilní coiny kryté americkým dolarem (USD) a zřídil svým exekutivním nařízením pracovní skupinu pro studium regulačního rámce pro stablecoiny a zároveň zakázal FEDu další práce na centrální digitální měně známé jako CBDC.
Podle vyjádření analytiků se tak naprosto protichůdně ocitá monetární politika EU a USA, kdy představitelé eurozóny z centrální evropské banky ECB uvádějí, že klíčovou hnací sílou pro ECB je nedávné exekutivní nařízení amerického prezidenta pana Donalda Trumpa propagující stablecoiny kryté americkým dolarem (USD). Podle zprávy agentury Reuters z 24. ledna letošního roku 2025 člen představenstva ECB pan Piero Cipollone řekl, že Trumpův příkaz, jehož cílem je „podporovat rozvoj a růst zákonných a legitimních dolarem krytých stablecoinů po celém světě“, by mohl dále odradit banky tím, že odláká zákazníky pryč. "Myslím, že klíčové slovo zde [v Trumpově exekutivním nařízení] je celosvětové," řekl Cipollone na konferenci ve Frankfurtu. "Toto řešení, jak všichni víte, ještě více omezuje banky, protože přicházejí o poplatky, i o klienty a proto potřebujeme digitální euro.", dodal pan Cipollone. Diskuze nad tímto řešením přichází v okamžiku, kdy již řadu měsíců směnná hodnota eura vůči americkému dolaru se stále pohybuje pod hranicí kurzu 1,10 USD za EUR. Aktuálně dne 28.1.2025, zhruba v čase 7:55 CET byl kurz globálního měnového páru EUR/USD ve výši 1,044 USD za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,534 % kurzu vůči USD.
Podle ECB by digitální euro nabídlo bezpečnou a efektivní alternativu k soukromým kryptoměnám, zejména těm, které vydávají zahraniční subjekty. Umožnilo by to snadnější a inkluzivnější platby, a to i těm, kteří nemají bankovní účty. Banky se však nadále obávají , že by digitální euro mohlo vést k výraznému odlivu kapitálu, protože zákazníci přesouvají prostředky do bezpečí digitální peněženky podporované ECB. Aby se zabránilo možnému odcizení z bankovních účtů a zabránilo se nadměrné poptávce po digitálních eurech, zavedla ECB několik ochranných opatření. Jedním z takových opatření je stanovení limitů držení pro uživatele. Kromě toho bude na místě „mechanismus vodopádu“. Tento mechanismus zajišťuje, že nebude překročen limit držení. Pro obchodníky a korporace bude limit nastaven na nulu, což znamená, že všechna digitální eura, která obdrží, budou automaticky vrácena na jejich bankovní účty. A zároveň s digitálním eurem plánuje ECB zrušit úrokové sazby z digitálních eur, aby odrazovala od jejich nadměrného držení.
Tento záměr ECB navzdory postoji a směřování USA mezi účastníky trhu budí silné rozpaky a u některých až silné rozhořčení nad tím, jak centrální bankéři digitálním eurem se snaží více ochránit velké banky v eurozóně než vytvořit moderní a globálně použitelný model podporující investory a obchodníky. Zároveň v EU, ale i v ostatních částech světa sílí odpor vůči CBDC jako finančnímu nástroji, který umožňuje úplnou a zcela detailně podrobnou kontrolu nad všemi účastníky finančních trhů a to včetně zásahů do skladby nákupu jednotlivých obyvatel. Diskuze nad tímto tak probíhá za situace, kdy USA již tuto cestu opustili neb dle sdělení prezidenta USA pana Trumpa je mechanismus CBDC nedemokratický a narušuje svobody občanů. Vzájemné vztahy USA a EU nejsou z části narušeny jen problematikou digitálních měn, ale další celou řadou vzniklých problémů jako je například zavedení cel na zboží z EU dovážených do USA, či stažení až 20.000 vojáků US Army zajišťující bezpečnost zejména pak v Německu, Polsku a Pobaltských zemích.