Evropská centrální banka ponechala sazby na stejné úrovni
Pátek 27. říjnaRada guvernérů Evropské centrální banky (ECB-European Central Bank) na svém výjezdním zasedání do řeckých Athén ponechala stávající výši úrokových sazeb neboli, jak prohlásila na čtvrteční tiskové konferenci dne 26.října letošního roku prezidentka ECB paní Christine Lagardeová, že Rada guvernérů rozhodla o ponechání stabilní výše úrokových sazeb v eurozóně. Dále pak ECB zopakovala své poselství, že úrokové sazby na současné úrovni pomohou dostat inflaci k jejímu inflačnímu cíli, tj. dvou procent meziročně, pokud budou „udržovány po dostatečně dlouhou dobu“.
Na tuto skutečnost, která se u většiny investorů a obchodníků očekávala zareagoval finanční trh bez výrazných volatilních výkyvů směnného kurzu jednotné evropské měny euro )EUR) vůči ostatním hlavním světovým měnám a zejména pak vůči americkému dolaru (USD). Aktuálně v průběhu evropského pátečního dopoledne dne 27.října letošního roku 2023, zhruba v čase 11:16 CET se tak zvaný globální měnový pár jednotné evropské měny euro (EUR) a amerického dolaru, coby světové rezervní měny obchodoval v rámci forexových operací devizového trhu ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši 1,056 USD za EUR s dosavadním pouze de facto technickým růstem EUR o + 0,01 % kurzu vůči USD. Tohoto vzájemného směnného kurzu bylo dosaženo za situace, kdy směnná hodnota USD měřená dolarovým indexem DXY (US Dollar Currency Index) v uvedeném dni a čase byla na bodovém stavu ve výši 106,55 USD bodů s dosavadním denním poklesem o – 0,05 % bodové hodnoty dle tohoto indexu, který porovnává hodnotu USD s další šesticí hlavních světových měn.
Evropská centrální banka tak tedy ve čtvrtek dne 26.října letošního roku 2023 ukončila své zvyšování úrokových sazeb, a to i přes nová proinflační rizika a to zejména riziko růstu inflace plynoucí z ropných trhů uprostřed války mezi Izraelem a Hamásem, kde stále hrozí reálné nebezpečí rozšíření tohoto válečného konfliktu na téměř celou Blízkovýchodní oblast. Klíčová úroková sazba Evropské centrální banky a to depozitní sazba by měla zůstat na dosavadním rekordním maximu ve výši 4 % ročně a prošla tak 10 krát po sobě jdoucími zvýšeními, která začala v červenci loňského roku 2022 a poprvé od roku 2011 tak posunula sazby zpět do kladných hodnot. Rada guvernérů ECB uvedla, že nedávné informace potvrdily její střednědobý výhled inflace na úrovni 2,1 % meziročně. „Stále se očekává, že inflace zůstane příliš vysoká příliš dlouho a domácí cenové tlaky zůstávají silné. Zároveň inflace v září letošního roku 2023 výrazně klesla, a to i kvůli silným srovnávací základně, a většina ukazatelů základní inflace se nadále zmírňovala,“ stojí v prohlášení ECB.
Členové Rady guvernérů ECB v rozhovorech zdůrazńovali zprávu o sazbách „vyšší na delší dobu“ a zároveň trvali na tom, že inflační šok by je mohl podnítit k opětovnému zvýšení, protože se snaží ztlumit očekávání trhu ohledně snížení sazeb od poloviny příštího roku 2024. Na otázku, jak dlouho musí sazby zůstat na současné úrovni, prezidentka ECB Christine Lagardeová řekla : „Odkazujeme na včasnou, dostatečně dlouhou dobu. Ale stejným dechem říkám, že budeme závislí na datech. V tomto bodě našeho boje proti inflaci a po deseti po sobě jdoucích zvýšeních nyní není čas na navádění.” Paní Lagardeová uvedla, že téma snižování sazeb Rada guvernérů neprojednávala. „Dokonce i diskuse o řezu je naprosto, naprosto předčasná. V tuto chvíli, kdy říkáme, že jsme stabilní, musíme vydržet,“ řekla šéfová ECB paní Lagardeová. ECB musí vyhodnotit údaje v oblastech, jako je vyjednávání o mzdách, které nebudou zveřejněny dříve než v roce 2024, dodala šéfka ECB. Na základě těchto sdělení pak analytici predikují vývoj měnového páru EUR/ECB hluboko pod kurzem 1,10 USD za EUR a lze spíše očekávat další pokles směnné hodnoty EUR vůči USD.