Finanční trh a předně pak devizový trh na tuto skutečnost ponechání úrokových sazeb ECB ve stejné výši spolu s dalšími faktory vývoje trhu a v návaznosti geopolitických událostí tak během několika málo hodin zareagoval mírnějším poklesem jednotné evropské měny euro (EUR) vůči americkému dolaru (USD). Aktuálně se tak v průběhu pátečního evropského rána dne 19.7.2024, zhruba v čase 8:07 CET tento globální měnový pár EUR/USD obchodoval v rámci forexových operací devizového trhu ve vzájemném směnném kurzu ve výši 1,088 USD za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,11 % kurzu vůči USD. Tohoto směnného kurzu bylo dosaženo za situace, kdy směnná hodnota světové rezervní měny amerického dolaru (USD) vykazovala trend svého posilování a dle dolarového indexu DXY (US Dollar Currency Index) byl jeho bodový stav ve výši 104,34 USD bodů s dosavadním denním růstem o + 0,16 % bodové hodnoty dle tohoto indexu, který porovnává USD s další šesticí hlavních světových měn.

Evropská centrální banka (ECB) tedy ve čtvrtek dne 18.7.2024 dle hlasování členů Rady guvernérů jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny po přelomovém červnovém snížení, protože potenciál pro zářijové snížení označila za „dokořán otevřený“. „Měnová politika udržuje podmínky financování omezující. Zároveň jsou domácí cenové tlaky stále vysoké, inflace služeb je zvýšená a celková inflace pravděpodobně zůstane nad cílem i v příštím roce,“ uvedla v prohlášení Rada guvernérů ECB. Nedávné údaje obecně podpořily její střednědobý výhled inflace ke konvergování 2 procent, dále uvádí ECB ve svém prohlášení.  Rozhodnutí Rady guvernérů ECB, které ponechává klíčovou úrokovou sazbu ECB na 3,75 % p.a. bylo všeobecně očekáváno kvůli přetrvávajícím obavám z inflačních tlaků, zejména pak z trhu práce. Celková inflace v eurozóně v červnu klesla na 2,5 % z dřívějších 2,6 %, ale jádrová inflace, tj. její výpočet s vyloučením nestálých složek energie, potravin, alkoholu a tabáku ovšem překonala konsensuální prognózu a zůstala stabilní na 2,9 procentech.

Analytici a stratégové investičních bank spíše očekávali, že ECB počká na další údaje o mzdách, ekonomickém růstu a produktivitě, než dále uvolní měnovou politiku. „Mzdy stále rostou zvýšeným tempem a kompenzují tak minulé období vysoké inflace. Vyšší nominální mzdy spolu se slabou produktivitou přispěly k jedinečnému růstu nákladů práce, i když v prvním čtvrtletí letošního roku poněkud zpomalily,“ uvedla na tiskové konferenci prezidentka ECB paní Christine Lagardeová. Paní Lagardeová uvedla, že centrální banka očekává, že úroveň inflace bude po zbytek roku kolísat, ale ve druhé polovině bude celkově klesat kvůli nižším mzdovým nákladům, vlivu měnové politiky a doznívajícímu dopadu cenových šoků. Zatímco ECB začala snižovat sazby před americkou centrální bankou, investoři nyní převážně očekávají, že americká centrální banka začne snižovat své sazby již v září letošního roku 2024 a do ledna 2025 sníží sazby alespoň dvakrát. Čtvrteční prohlášení ukazuje, že ECB zůstává na cestě ke zářijovému snížení sazeb, uvedl v poznámce Mark Wall, hlavní evropský ekonom Deutsche Bank Research.