Na základě rozhodnutí Rady guvernérů Evropské centrální banky tak došlo k zvýšení základní úrokové sazby označované jako hlavní – pevné sazby z 2 % na 2,50 % a takzvaná zálohová sazba označovaná jako depozitní byla zvýšena z 1,5 % na rovné dvě procenta. Tato deúozitní sazba ještě před více než rokem vykazovala negativní hodnotu nebo-li zápornou depozitní sazbu ve výši -0,50 procenta. K tomuto kroku ECB přistoupila zejména s ohledem na neustále rekordně vysokou inflaci v zemích eurozóny, kdy údaje podle Eurostatu udávají rovných 10 % meziroční inflace jako průměrná hodnota všech zemí eurozóny. Vzhledem k tomu, že ECB prozatím nepředpokládá rychlý pokles inflace a v příšrím roce odhaduje vývoj objemu inflace ve výši 8,4 % a v následujícíh letech okolo 6,3 procenta tak na tiskové konferenci ECB po zasedání dost silně zaznělo z úst šéfové ECB paní Christine Lagardeové, že dojde k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb v eurozóně.

Tato rozhodnutí, oznámení a sdělení jak ve středu od FEDu tak ve čtvrtek od ECB nezůstaly bez reakce finančních trhů. Aktuálně se tak v průběhu pátečního evropského rána dne 16.prosince roku 2022, zhruba v čase 7:40 CET obchodoval na devizovém trhu v rámci forexových operací globální měnový pár EUR/USD na hodnotě vzájemného směnného kurzu ve výši 1,066 USD za EUR s dosavadním denním posílením EUR o + 0,30 % kurzu vůči USD. Rovněž tak euro (EUR) posílilo vůči tradiční měně bankéřů a to vůči švýcarskému franku (CHF), kdy v uváděném dni a čase se tento měnový pár obchodoval ve vzájemném kurzu ve výši 0,987 CHF za EUR s dosavadním denním posílením EUR o + 0,08 % kurzu vůči CHF. Reakce evropského akciového trhu byla obdobná jako v USA a trend posilující směnné hodnoty tak posunul ceny akcií výrazně níže a většina hlavních akciových indexů tak zaznemanla propad svých bodových hodnot jako například včera 15.12.2022 uzavřel německý akciový index DAX tento obchodní den s denní bodovou ztrátou ve výši – 3,28 %.

Evropská centrální banka vyjma změny úrokových sazeb se také zabývala svoji rozvahou ve vztahu k nákupu aktiv a došla k závěru, že od března příštího roku 2022 omezí tyto nákupy a posune tak svou rozvahu o snížení nákupu aktiv v průměru o 15 miliard eur měsíčně s tím, že tento stav potrvá až do konce druhého čtvrtletí příštího roku 2023. Následně podle stavu ekonomiky eurozóny a výhledu vývoje inflace bude Rafa guvernérů ECB rozhodovat o dalším v této věci. K tomuto pak bylo sdělerno, že ECB v únoru příštího roku 2023 oznámí další podrobnosti o snížení držby svého programu nákupu aktiv (APP) a že bude pravidelně přehodnocovat tempo poklesu, aby bylo zajištěno, že je v souladu s její strategií měnové politiky. Nicméně Rada guvernérů ECB soudí, že úrokové sazby budou muset stále výrazně růst stabilním tempem, aby dosáhly dostatečně restriktivních úrovní, aby zajistily včasný návrat inflace k 2% střednědobému cíli, uvedla ECB ve svém tiskovém prohlášení.