Na toto zásadní rozhodnutí, coby využití svého nástroje monetární politiky ECB pochopitelně zareagovaly finanční trhy a zejména pak mezinárodní devizový trh. Již v průběhu čtvrtečního evropského večera dne 14.9.2023, zhruba v čase 19:17 CET došlo k poklesu směnné hodnoty jednotné evropské měny euro (EUR) vůči americkému dolaru (USD), coby světové rezervní měny, když se tento tak zvaně globální měnový pár EUR/USD obchodoval v rámci forexových operací devizového trhu ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši 1,065 USD za EUR s poklesem EUR v udávaném čase o – 0,755 % kurzu vůči USD a v průběhu večera a začátku noci se tento pokles ještě prohloubil. Aktuálně v průběhu pátečního evropského rána dne 15.9.2023, zhruba v čase 6:28 CET se tento měnový pár EUR/USD pohyboval na hodnotě vzájemného směnného kurzu zhruba ve stejné výši jako včera během evropského večera a to v kurzu 1,065 USD za EUR, avšak již v obchodním trendu posilování EUR vůči USD a to o + 0,05 % dosavadního denního kurzu.

Evropská centrální banka (ECB – European Central Bank) tak ve čtvrtek dne 14. září letošního roku 2023  oznámila již své desáté zvýšení hlavní úrokové sazby v řadě, protože boj s inflací dostal přednost před slábnoucí ekonomikou. Růst sazeb nyní stáhl hlavní depozitní facilitu (sazbu) centrální banky eurozóny z -0,5 % v červnu 2022 na  současná rekordní 4 procenta.  Hlavním důvodem tohoto čtvrtečního zvýšení se zdály být revize směrem nahoru v nově zveřejněných makroekonomických projekcích odborníků pro eurozónu, které předpovídají inflaci v průměru na 5,6 % v letošním roce 2023 z předchozí prognózy 5,4 % a na 3,2 % v příštím roce 2024 z předchozí prognózy, která uváděla objem míry inflace na hodnotě ve výši  3 procent. Na druhé straně centrální bankéři eurozóny z Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na tomto čtvrtečním zasedání dne 14.9.2023 svou ostře sledovanou střednědobou prognózu však posunuli níže, z původního odhadu inflace ve výši 2,2 % na 2,1 procenta. V prohlášení o pohybu trhu ECB také uvedla, že další zvýšení mohou být prozatím tak zvaně mimo stůl, uvádějí ekonomičtí zpravodajové.

Na základě tohoto sdělení představitelů ECB se pak finanční stratégové ze segmentu peněžního trhu a zejména bankovního sektoru domnívají, že toto rekordní zvýšení úrokových sazeb by tak mohlo představovat onen pomyslný vrchol výše úrokových sazeb v eurozóně. Zatímco ECB na předchozích zasedáních pevně signalizovala své další kroky, ekonomové a analytici byli rozděleni v otázce, zda na letošním zářijovém zasedání zvítězí holubice nebo jestřábi ve Frankfurtu. Peněžní trhy naznačovaly zhruba 63% šanci na zvýšení do čtvrtečního rána, oproti rovnoměrnějšímu rozdělení v posledních dnech. „Někteří členové Rady guvernérů nedospěli ke stejnému závěru a někteří guvernéři by raději pozastavili a vyhradili si budoucí rozhodnutí, jakmile by plynoucím časem a dopadem mnoha našich předchozích rozhodnutí vzešlo více jistoty, více informací. “Ale mohu vám říci, že s rozhodnutím, které jsme učinili, souhlasila velká většina guvernérů.”, uvedla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. Dále pak paní Lagardeová řekla, že neexistuje žádná konkrétní odpověď na to, zda bylo zvyšování sazeb dokončeno, protože Rada guvernérů ECB je i nadále závislá na datech.