FED (Federální rezervní systém) vznikl podepsáním zákona o federálních rezervách tehdejším americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem   pár dnů před vánočními svátky, dne 23.prosince roku 1913. Samotné znění zákona vzešlo z tajného setkání zástupců amerického ministerstva financí a několika vlivných bankéřů té doby v listopadu roku 1910 na ostrově Jekyll Island v americké Georgii. Hlavním cílem zákona bylo získat povolení tisknout peníze a poskytovat je americké vládě na úvěr. Složky federálního rezervního systému se skládají s rady guvernérů Federálního rezervního systému ve Washingtonu, kterou jmenuje prezident. Do roku 1948 se místo guvernérů používalo označení ředitel (director). S Federálního výboru pro otevřený trh kde patří neziskové regionální federální rezervní banky, které se nacházejí ve velkých městech USA a působí jako fiskální agenti pro americké ministerstvo financí. Každá s těchto bank má vlastní správní radu o devíti členech. Ve dvanácti neziskových regionálních federálních rezervních bankách získávají podíl některé soukromé banky (duální bankovní systém), ze zákona povinně ty banky, které vznikly na federální úrovni. Banky s podílem nemohou nakládat, nejedná se o vlastnictví v pravém slova smyslu, ale o povinné členství, aby FED mohl vykonávat dozor nad těmito bankami. Soukromé banky nemohou skrze neziskové Regionální federální rezervní banky nijak ovlivňovat centrální banku FED. FED řídí sedmičlenný Výbor guvernérů (Board of Governors), který není nikomu podřízen. Funkční období jednotlivých guvernérů je 14 let.

Předsedkyní guvernérů FEDu se stala 4. října 2010 paní Janet Yellenová  a to na dobu čtyř let. Zároveň začalo její čtrnáctileté funkční období jako členky rady, které vyprší dne 31. ledna 2024. Dne 9. října 2013 pan prezident Barack Obama jmenoval paní Janet  Yellenovou do úřadu předsedkyně Rady guvernérů Federálního rezervního systému. Pozornost finančních trhů se nyní zaměří na to, jak se krátce po zasedání šéfka Fedu paní Janet Yellenová vyjádří k dalšímu tempu budoucího zvyšování sazeb. Středečním krokem se FED přiblížil k širšímu pásmu, ve kterém byl v minulých desetiletích. Po finanční krizi v roce 2008 FED srazil úrokovou sazbu v podstatě na nulu a začal ekonomiku podporovat i nákupováním dluhopisů. Poprvé od té doby Fed sazbu zvýšil až v prosinci, roce 2015.

Aktuální Inflace v USA se pohybuje na pětiletém maximu. K dalšímu zvýšení úrokové sazby tlačí FED především rychlý růst inflace a na snižující se míra nezaměstnanosti na trhu práce. Inflace spotřebitelských cen vzrostla v únoru podle středečních údajů na nové pětileté maximum a to na 2,7% a údaje z trhu práce za leden a únor ukázaly silný růst v nových pracovních místech. Americké akcie od listopadových voleb výrazně rostou a nízká nezaměstnanost tlačí vzhůru mzdy. V poslední době umožnil snadnější zvyšování úroků i zlepšený výhled světové ekonomiky. Hospodářský růst v eurozóně se mírně zrychluje a čínská ekonomika se jeví stabilněji než před rokem. Fed od prosince minulého roku 2016 několikrát signalizoval, že letos bude úrokovou sazbu zvyšovat rychleji než do té doby a to tempem třikrát ročně. Bude to ale záviset na tom, zda ekonomika udrží sílu a inflace se bude vyvíjet podle předpokladů. Ve středu FED odhadl, že takzvaná jádrová inflace, která nezapočítává ceny potravin a energie, letos dosáhne 1,9 procenta. Odhad letošního růstu ekonomiky zůstal beze změny na 2,1 procenta.