Aktuálně se tak na devizovém trhu v průběhu pátečního evropského rána dne 17.července 2020, zhruba v čase 6:08 CET obchodovala česká koruna (CZK) vůči jednotné evropské měně euro (EUR) ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě v rozpětí od 26,6548 do 26,7051 CZK za EUR s dosavadním denním posílením CZK o + 0,05 % kurzu vůči EUR. Nicméně podle analytiků stávající směnný kurz CZK vůči EUR je stále relativně vysoký a pro nadcházející týdny není výrazný předpoklad pro to, aby česká koruna i nadále vůči euru zásadně posílila a směnný kurz vzrostl ve prospěch české koruny pod hranici kurzu 25 CZK za EUR. Obdobný obchodní trend se v uváděném dni a čase odvíjel i u měnového páru USD/CZK, kdy česká koruna momentálně posílila o + 0,12 % kurzu vůči americkému dolaru ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě v rozmezí od 23,4060 do 23,4440 CZK za USD.

Červnový meziroční růst spotřebitelských cen byl 0,4 procentního bodu nad stávající prognózou ČNB. Kladná odchylka cenového vývoje od prognózy souvisela zejména s výrazně vyšší než očekávanou jádrovou inflací. V ní se pravděpodobně projevuje donedávna solidní příjmová situace domácností spolu s dočasně zvýšenými náklady firem v podmínkách koronavirové krize včetně vlivu oslabeného kurzu koruny. Lehce rychlejší ve srovnání s prognózou byl rovněž růst regulovaných cen. Opačným směrem působil oproti predikci o něco výraznější meziroční propad cen pohonných hmot odrážející předchozí kolaps světových cen ropy. Růst cen potravin vedle toho v červnu zrychlil v menší míře, než očekávala prognóza, nicméně zůstává vysoký. Nadále přitom odráží zesílenou poptávku po potravinách při zvýšených nákladech a nedostatku pracovníků v zemědělství v Evropě vlivem koronavirové pandemie. Mírnější ve srovnání s prognózou byly také dopady změn nepřímých daní, což souviselo s poněkud pozvolnějším promítáním zvýšené spotřební daně na tabák do cen cigaret, uvedl ředitel měnové sekce ČNB pan Petr Král.

Zveřejněná data představují v souhrnu pro inflační riziko stávající prognózy ČNB, a to zejména pro nejbližších několik měsíců. To souvisí zejména s rostoucí odchylkou jádrové inflace od prognózy v kontextu přetrvávající obrovské nejistoty ohledně ekonomických dopadů koronavirové pandemie. Podle stávající prognózy citelně oslabené domácí cenové tlaky postupně převáží nad dočasným pro inflačním vlivem oslabeného kurzu koruny. V souhrnu pak protiinflační dopady koronavirové krize v podmínkách hlubokého propadu domácí ekonomiky povedou podle stávající prognózy k poklesu inflace k dvouprocentnímu cíli koncem letošního roku. Ke snižování inflace přispěje i již pozorovaný značný pokles cen pohonných hmot a též zvolnění růstu regulovaných cen. Dynamika cen potravin naopak letos zůstane vysoká vlivem pro inflačního působení faktorů na straně poptávky i nabídky. Pokles inflace bude v letošním i příštím roce brzděn také cenovými dopady změn nepřímých daní. Inflace se tak ve výsledku bude v roce 2021 nacházet poblíž dvouprocentního cíle České národní banky, dále doplnil pan Král.