Aktuálně v průběhu pátečního evropského dopoledne dne 1.prosince letošního roku 2023 se směnný kurz jednotné evropské měny euro (EUR) vůči americkému dolaru (USD) zhruba v čase 10:30 CET pohyboval ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši 1,0896 USD za EUR s dosavadním denním posílením EUR o + 0,09 % kurzu vůči USD. Tohoto směnného kurzu bylo dosaženo za situace, kdy směnná hodnota USD dle dolarového indexu DXY (US Dollar Currency Index) byla na hodnotě bodového stavu ve výši 103,28 USD bodů s dosavadním denním poklesem o – 0,20 % bodové hodnoty dle tohoto indexu, který porovnává hodnotu USD s další šesticí hlavních světových měn. Komoditní trhy na tuto situaci na devizovém trhu zareagovaly cenovým nárůstem drahých kovů a například investiční zlato se v uvedeném dni a čase obchodovalo na hodnotě ve výši 2.049,60 USD za trojskou unci s dosavadním denním růstem o + 0,56 % své ceny.

Největší podíl na poklesu inflace v eurozóně  za listopad letošního roku 2023 měly ceny energií, které meziročně zlevnily o 11,5 procenta (v říjnu o 11,2 %). Ceny u jiných položek spotřebního koše naopak vzrostl a to zejména položky jako potraviny, alkohol a tabák, které zdražily o 6,9 procenta (v říjnu to bylo dokonce o 7,4 %) a dále pak za listopad 2023 služby, které se zvýšily o čtyři procenta. Naopak významný pokles ze 4,2 procenta na 3,6 procenta vykázala i jádrová inflace bez započtení energií a potravin, kterou Evropská centrální banka (ECB) bedlivě sleduje, jak uvedla tisková agentura Reuters.  Meziměsíčně ceny potravin, alkoholu a tabáku tak dle dat Eurostatu vzrostly o 0,4 procenta, energie zlevnily o 2,2 procenta a služby o 0,9 procenta. Tyto data tak potvrdily, že inflace v eurozóně se v listopadu letošního roku 2023 již třetí měsíc po sobě propadla více, než se očekávalo, což zpochybnilo narativ Evropské centrální banky, že růst cen je tvrdohlavý, a podněcuje sázky na brzké jarní snížení sazeb navzdory explicitním pokynům banky.

Současná výše úrokových sazeb v eurozóně stanovovaná Radou guvernérů Evropské centrální banky je na úrovni základní úrokové sazby ve výši 4,50 % p.a., a depozitní sazba dosáhla výše 4 % ročně. Inflace rychle klesla směrem k 2% cíli ECB z úrovní nad 10 % před pouhým rokem, ale politici varovali před přílišným optimismem. Varují, že „poslední míle“ dezinflace může být obtížnější a trvat dvakrát déle než dostat se zpět pod 3 %. Rychlé zpomalení inflace staví centrální banku eurozóny a investory do kolizního kurzu, protože se zdá, že oba vidí před sebou velmi odlišné cesty, a to jak pro spotřebitelské ceny, tak pro úrokové sazby ECB. ECB tvrdí, že základní dynamika je tvrdohlavější, než se zdá, a inflace se v příštím roce skutečně vrátí nad 3 %, přičemž cíl 2 % dosáhne až na konci roku 2025, částečně kvůli rychlému růstu nominálních mezd. To bude vyžadovat, aby banka držela svou depozitní sazbu na rekordně vysokých 4 % po delší dobu, a dokonce ani pan Yannis Stournaras, holubičí šéf řecké centrální banky, nevidí žádné snížení do poloviny roku 2024.