Inflace v Evropské unii opět klesla
Pátek 24. únoraVe čtvrtek dne 23.února letošního roku 2023 oznámil Evropský statistický úřad (EUROSTAT) údaje ohledně výše míry inflace jak v celé Evropské Unii (EU) tak i v erozóně tj. v zemích, kde hlavní měnou je euro (EUR) a v současnosti se tak jedná o 20 evropských států. Podle této zprávy Eurostatu tempo meziročního růstu cen v EU pokračovalo v poklesu a růst spotřebitelských cen zpomalil. Aktuální míru inflace jako celo unijní průměr tito evropští statistici spočítali na objem inflace ve výši rovných 10 procent a zpřesnili předcházející odhad inflace v eurozóně na inflační objem ve výši 8,6 procenta meziročně.
V porovnání z mírou inflace v eurozóně je pak objem míry inflace v České republice zhruba dvojnásobný, kdy data za leden roku 2023 Českého statistického úřadu (ČSÚ) reportovaná dne 10.února letošního roku 2023 vykazují celkovou roční inflaci ve výši 15,7 % p.a. jako roční přírůstek průměrných spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců. Právě na přelomu loňského roku 2022 a letošního roku 2023 tj. jako meziměsíční vyjádření míry inflace mezi měsíci prosinec roku 2022 a leden roku 2023 došlo ke skokovému zvýšení inflace a to o rovných 6 procent za pouhý jeden měsíc. Porovnání stavu průměrných spotřebitelských cen v lednu roku 2022 s lednem roku 2023 pak čeští statistici spočítali na objem míry inflace ve výši 17,5 procenta. Ovšem podle dat Eurostatu má Česká republika meziroční objem míry inflace k lednu letošního roku 2023 ve výši 19,1 procenta a zařazuje jí to tak před Maďarskem (inflace 26,2 %) a Lotyšskem (infalce 21,4 %) na třetí nejhorší místo jako země s rekordně vysokou inflací.
Tento rozdíl výpočtu stavu míry inflace mezi Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a Evropským statistickým úřadem (Eurostat) je podle ekonomických zpravodajů v napojení na ekonomy dán tím, že každý úřad používá jiné položky spotřebního koše tj. sice odpovídá druh položky, avšak nikoliv pak je shodná cena dílčího produktu jako například položka hovězí maso, avšak jedna ze stran použije levnější zadní hovězí maso a druhá strana pak průměr vypočítává s ceny roštěnce hovězího masa, který je dražší neboť jednotná metodika konkrétního produktu stanovena mezi EU a jednotlivými členskými státy takto do detailu nebyla. Toto samé se pak dotýká cen pečiva, kdy je více druhů chleba, baget, rohlíků apod. Na základě těchto relativně drobností pak ovšem dochází až k dvouprocentnímu rozdílu výše infalce pro danou zemi spočítanou ČSÚ a Eurostatem. Na druhé straně data Eurostatu ukázaly, že z evropských zemích je na tom nejlépe Švýcarsko a to s objem infalce ve výši 3,2 % a následuje Lucembursko s inflací ve výši 5,8 %, ovšem na třetím místě s nejnižší inflací v Evropě se překvapivě umístilo Španělsko, kterému evropští statistici vypočítali inflaci ve výši 5,9 procenta.
Nejen na základě vývoje inflace v Evropě, ale i s dalšími faktory geopolitického vývoje eurozóny a celé Evropské unii spolu s monetární politikou centrální banky eurozóny Evropské centrální banky se vytváří na mezinárodním devizovém trhu směnná hodnota jednotné evropské měny euro (EUR) po většinou poměřovaná se směnnou hodnotou amerického dolaru (USD). Tento tak zvaně globální měnový pár se v průběhu evropského pátečního rána dne 24.2.2023, zhruba v čase 6:07 CET obchodoval na devizovém trhu v rámci forexových operací na hodnotě ve výši 1,0601 USD za EUR s dosavadním denním posílením EUR o + 0,05 % kurzu vůči USD. Za této situace pak postavení české koruny (CZK) vůči jednotné evropské měně euro (EUR) bylo ve vzájemně dočasně vyrovnaném rozdílu pohybu kurzu obou měn a to na hodnotě směnného kurzu ve výši rozmezí od 23,6369 do 23,6935 CZK za EUR. Podle vyjádření členů Bankovní rady ČNB by míra inflace v České republice do konce letošního roku 2023 měla poklesnout a to až na inflační objem ve výši lehce nad 10 procent.