Aktuálně v průběhu evropského středečního rána dne 1.září 2021, zhruba v čase 6:31 CET se tento globální měnový páír EUR/USD) pohyboval ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši 1,1802 USD za EUR s dosavadním denním oslabením EUR o – 0,04 % kurzu vůči USD. Tohoto vzájemného směnného kurzu v rámci forexových operací devizového trhu bylo dosaženo za situace, kdy směnná hodnota USD dle dolarového indexu DXY (US dollar Currency Index), který porovnává hodnotu USD s další šesticí hlavních světových měn dosáhla bodovou hodnotu ve výši 92,74 USD bodů s dosavadním denním posílením o + 0,12 % bodové hodnoty dle tohoto indexu. Postavení české koruny (CZK) vůči jednotné evropské měně euro (CZK) v uváděném dni a čase však stále zůstalo v obchodním trendu medvědího trhu pro českou korunu s dosavadním denním poklesem CZK o – 0,02 % kurzu vůči EUR při stavu kurzu ve výši rozpětí od 25,3698 do 25,4565 CZK za EUR.

Inflace se tak plně dotýká i České republiky a to přesto, že součástí eurozóny není a uváděná výše meziroční inflace v ČR dle České národní banky v napojení na Český statistický úřad je za červenec letošního roku 2021 ve výši 3,4 % p.a. s odhadem poklesu na tři procenta v závěru letošního roku. Nicméně podle vyjádření finančních analytiků již v loňském roce inflace, která se pohybovala zhruba ve výši 2,8 % až 2,9 % p.a. způsobila celkové znehodnocení úspor střadatelů v kumulovaném objemu ve výši zhruba 51 miliard českých korun (CZK), uvádějí ekonomičtí zpravodajové. Na základě těchto skutečností pak mnoho investorů je nuceno změnit své investiční návyky a přehodnotit portfolio investičních nástrojů. Právě díky tomuto pak v poslední době výrazně vzrostl zájem o dluhopisový trh a obzvláště o možnost realizace investice prostřednictvím korporátních dluhopisů a to po nejvíce z emisí vydávaných společnostmi zabývající se energickou, nemovitostním trhem, ale obzvláště pak dřevozpracujícími firmami a lesnických společností.

Podle vyjádření ekonomů se nejvíce na zrychlování inflace projevují stávající ceny energií a pohonných hmot, kdy v eurozóně meziročně zdražily o více než 15 procent své předchozí ceny. Na tříprocentní inflaci se pak dle propočtů těchto ekonomů Eurostatu podílí z 1,7 procentního bodu, tedy více než z poloviny. Inflace se nejvíce projevuje v Pobaltí a například v Estonsku dosáhla meziroční hodnoty pěti procent, v Litvě spotřebitelské ceny meziročně stouply o 4,9 procenta a v sousedním Lotyšsku o 3,6 procenta ročně. Výrazně se zdražuje také v Belgii, meziročně o 4,7 procenta a slovenská meziroční inflace dosáhla 3,3 procenta. V květnu letošního roku 2021 se inflace poprvé od podzimu 2018 dostala nad cíl Evropské centrální banky (ECB), která jej měla stanoven těsně pod dvěma procenty. Tyto faktické skutečnosti podle analytiků se již odrážejí a zejména budou odrážet ve výši směnné hodnoty jednotné evropské měny euro (EUR) a podle těchto odborníků je předpoklad pokračujícího poklesu směnné hodnoty EUR vůči ostatním měnám mimo EU.