Rozsah a množství následků, které by řecký odchod přinesl, se odhaduje těžko. Pro velké americké banky a konzultantské firmy se ale poradenství v této otázce stalo běžnou součástí nabízených služeb. Třeba JPMorgan Chase svým zákazníkům z řad obřích korporací vytvořila konta pro nové drachmy, nebo další měny, které v odtržených ekonomikách nahradí euro.

%googe_reklama_250x250%Korporátní sektor podle všeho již před dvěma třemi měsíci ztratil důvěru ve schopnost Řecka efektivně a rychle zreformovat veřejné výdaje a také v trpělivost hlavních řeckých věřitelů. Země nyní čerpá druhý záchranný program v objemu 130 miliard eur, jelikož se první půjčka 110 miliard eur z roku 2010 ukázala jako nedostačující. Atény se proto dohodly na restrukturalizaci dluhu a nových podmínkách čerpání. Jenže ani to prý nestačí. Německá kancléřka Angela Merkelová naposledy odmítla dát Řecku další čas na snížení rozpočtového deficitu z loňských 9,5 procenta HDP pod maastrichtská tři procenta HDP. Německé ministerstvo financí již studuje možné ekonomické důsledky případného odchodu Řecka z eurozóny.

„Většina společností se připravuje,“ tvrdí Paul Denis z poradenské firmy Corporate Executive Board. V interním průzkumu, který byl zadán přes léto, firma zjistila, že řeckých odchod očekává 80 % klientů, přičemž 15 % počítá s tím, že další země budou následovat.

„Když jsme to začali zkoumat před 15 měsíci, mysleli jsme si, že je to nepředstavitelné,“ tvrdí Heiner Leisten z německé pobočky Boston Consulting Group. Nyní se podle něj nejedná ani o nemožnou ani nemyslitelnou věc. Konzultanti mají hrubou představu o načasování přechodu na jinou měnu. Zpráva by mohla přijít v pátek v noci, kdy již nebude obchodovat New York. Poté budou rychle ohlášeny bankovní prázdniny, během nichž bude aténská burza a většina finančních institucí zavřená. Omezení pohybu kapitálu prakticky znemožní bezhotovostní přesuny peněz ze země. Nepředstavitelné nejsou ani zavřené hranice nebo minimálně přísné kontroly.

Jména klientů banky ani poradenské firmy zveřejňovat nechtějí. Stejně tak se s konkrétním obsahem vypracovaných plánů pro případ nouze nechtějí svěřit ani samotné společnosti. Bojí se, že by mohly takto pregnantně vyjádřenou nedůvěrou v budoucnost eura urazit evropské zákazníky. „Většinou se plánování soustředí na tři základní scénáře: odchod jedné země, odchod více zemí a úplný rozpad eurozóny,“ říká Carole Berndtová z Bank of America.

U některých společností ale nad taktem převažuje snaha ujistit akcionáře o maximální připravenosti a zodpovědném přístupu. Iberia Airlines a British Airways ohlásily, že mají scénář pro případ odchodu Španělska. Společnost MasterCard by změnu měny jakékoli země zvládla ve svých systémech zpracovat do jednoho či dvou dnů. Podobné ujištění o „rychlém přechodu“ vydala i Visa.

(Zdroj: Patria.cz, New York Times, Bloomberg, DPA)