Vlastní vývoj jednání ze strany představitelů eurozóny vůči Řecku byl podle pozorovatelů a analytiků nezvykle příkrý a tvrdý. Zejména pak bylo silně nekompromisní jednání ze strany Německa v osobě spolkové kancléřky Angely Merkelové, která již před jednáním prohlásila, že nemusí dojít k dohodě za každou cenu a spolkový německý ministr financí pak otevřeně hovořil o potencionálním odchodu Řecka z eurozóny třeba na 5 let jako podmínečná lhůta ke splnění podmínek před případným znovupřijetím do eurozóny, Výsledkem pak byl relativně pozitivní závěr, který již konkrétně stanovil to, že pokud řecká strana do středy tohoto týdne tj. 15.7.2015 přijme i legislativně opatření k přijetí úsporných reforem může pak následně očekávat postupné plnění ze strany EU prostřednictvím ECB nového záchranného balíčku ve výši 35 miliard eur finanční pomoci. Faktem stále zůstává, že údajně řecké banky mají hotovost pouze do úterý 14.července 2015.

V této souvislosti ovšem pozorovatelé a analytici uvádějí, že největší tlak ze strany věřitelů byl především veden na rozsáhlou privatizaci řeckého státního majetku. Především se jedná o námořní dopravu a přepravu, která jako třetí největší rejdařství světa, kteráje téměř celá v rukou athénské komunistické vlády Řecka jako majetek státu. Pochopitelně se nejedná jen o námořní dopravu, ale i železniční dopravu a přepravu a další odvětví stále státního řeckého hospodářství. Dále pak se jedná o trend snižování starobních důchodů, zvyšování daní a prodloužení hranice odchodu do důchodu a to až v 67 letech po povinném odpracování minimálně 40 roků. Na toto vše ve snaze získat finanční pomoc stávající vláda premiéra Tsiprase kývla a nyní se očekává zahájení legislativního procesu v super zrychleném projednávání v řecké parlamentu.

Z pohledu analytiků se ovšem nejedná o tak idylicky blížící se konec tzv. řecké krize. Ukazuje se, že eurozóna zároveň jedná pod tlakem mezinárodní bezpečnostní situace neboť nabízená pomocná ruka moskevského Kremlu osobou prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina směrem k Řecku by spíše geopolitickou situaci v Evropě, která je zmítána vlnou uprchlíků z Blízkovýchodních a severoafrických zemí o to více udělala složitější. Zároveň dle pozorovatelů lze v brzké budoucnosti po zavedení úsporných opatření očekávat rozsáhlejší migraci řeckého obyvatelstva a zejména movitější a bohatší jeho části.

Pod těmito fakty pak většina analytiků očekává, že komunistická vláda premiéra Tsiprase v řeckém parlamentu s podporou pravicové opozice tyto úsporné reformy přijme a schválí ovšem výměnou za podíl na moci nebo dohodou o následných mimořádných parlamentních volbách v Řecku. Tato složitá vnitropolitická situace v Řecku ovšem dle nezávislých pozorovatelů může kdykoliv vyústit v občanské nepokoje a následný odchod z eurozóny. Nicméně aktuálně evropské trhy reagují na nedělní jednání střídavým trendem a na FX trhu během necelé hodiny se trend obchodování eura vůči americkému dolaru změnil a nyní dne 13.7.2015 zhruba v čase 9:51 CET euro oslabuje vůči americkému dolaru v kurzu 1,115 USD.

Evropský akciový trh na potencionálně dosažitelnou dohodu EU a Řecka ohledně otázky řeckého dluhu a následné finanční pomoci tomuto ekonomicky i vojensko-strategicky zajímavému balkánskému státu reaguje vysoce pozitivně a například německý akciový index DAX během necelé hodiny po otevření připsal nárůst o + 1,34 % své původní hodnoty na nyní je na 11.467 bodu. Londýnský akciový index FTSE reaguje obdobně svým nárůstem bodové hodnoty a nyní dne 13.7.2015 zhruba v čase 9: 53 CET dosahuje výše 6.716 bodů s navýšením o +0,65 % své předchozí hodnoty.