Ovšem vývoj směnné hodnoty CZK a EUR s ohledem na monetární politiku centrálních bank jak domácí ČNB (Česká národní banka) tak zejména eurozóny ECB (Evropská centrální banka) prozatím výrazně těmito skutečnostmi ovlivněn není. Aktuálně v průběhu evropského čtvrtečního rána dne 18.5.2023, zhruba v čase 7:11 CET se jednotná evropská měna euro (EUR) obchodovala vůči české koruně (CZK) ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši rozpětí od 23,6463 do 23,7070 CZK za EUR s dosavadním posílením EUR o + 0,09 % kurzu vůči CZK. Nicméně jednotná evropská měna euro vůči svému globálními rivalovy a to americkému dolaru (USD) v uvedeném dni a čase vykazuje pokles své směnné hodnoty a to ve vzájemném směnném kurzu ve výši 1,083 USD za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,08 % kurzu vůči USD. Posílení USD jsou z velké části přičítány pozitivnímu posunu v jednáních ohledně dluhového stropu USA.

Meziměsíčně ceny v Evropské unii (EU) a to  i v eurozóně vzrostly shodně o 0,6 procenta. Před rokem v dubnu byla inflace v EU stejně jako nyní na hodnotě 8,1 procenta, v eurozóně pak činila objem o velikosti 7,4 procenta. Výrazně nejrychleji v rámci EU pak ceny rostly šestý měsíc v řadě v Maďarsku, které v dubnu registrovalo mírný pokles inflace, a to na 24,5 procenta. Následuje s druhou nejvyšší mírou inflace v EU Lotyšsko s objemem míry inflace ve výši 15 procent. Třetí a stále pomyslně tak zvaně medailovou pozici vysoké negativity pak získává Česká republika s objem míry inflace ve výši 14,3 procenta podle údajů Eurostatu. Slovensko s Polskem shodně vykazují objem míry inflace ve výši 14 procent. Naopak nejnižší míru inflace zaznamenalo Lucembursko  a to ve výši pouhých 2,7 %, dále pak Belgie (3,3 procenta) a Španělsko (3,8 procenta). Ve srovnání s loňským rokem se tak meziroční inflace ve 22 zemích EU snížila, avšak ve zbývajících pěti vzrostla.

V této souvislosti k téměř dvojnásobné míře inflace v ČR než v EU se vyjádřil guvernér České národní banky (ČNB) pan Aleš Michl, ve smyslu že centrální banka České republiky očekává pokles míry inflace v ČR pod 10 procent zhruba do čtvrt roku. „Není to vítězství. Pořád to ve druhém pololetí bude inflace, se kterou se nesmíme smířit. Se kterou se nesmíme sžít. Nesmíme se jí přizpůsobit. Úrokové sazby proto zůstanou po delší dobu vysoké,“ uvedl guvernér ČNB pan Michl. Ve druhé fázi je podle něj potřeba, aby inflace klesla ve druhém pololetí v souladu s prognózou ČNB pod deset procent. „Poté, ve třetí fázi, aby příští rok pokles inflace pokračoval na hodnoty blízké dvěma procentům, což bude pro ekonomiku zprávou nejlepší. K tomu, abychom to zabezpečili, nyní zvažujeme, zda na příštím zasedání v červnu necháme úrokové sazby znovu stabilní, nebo je zvýšíme,“ dodal guvernér ČNB.