Podle hodnocení ratingových agentur pro pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb ještě v letošním roce 2015 se již vyjádřilo 84 procent respondentů z řad vysokých bankovních úředníků a vedoucích představitelů makléřských společností z celého finančního světa oproti nynějšímu zářijovému očekávání, kdy zvýšení předpokládalo zhruba 64 procent dotázaných. Tímto krokem FEDu o odložení zvýšení úrokových sazeb podle analytiků převážil velmi výrazným způsobem vliv bankovních jestřábů, kteří na společném setkání v konci srpna letošního roku 2015 v Jackson Hole o toto žádali víceprezidenta FED pana Fischera, který to tehdy odmítl. Z jednání výboru FED vyplývá, že pro ponechání stávajících sazeb bylo hlasováno v poměru      9 : 1 členy výboru centrální banky USA – FED (Federal Reserve System).

Ve svém vystoupení paní Yellen zdůvodnila toto rozhodnutí především dvěma faktory a to, že stávající vývoj ekonomiky USA a zejména hospodářský a finanční vývoj globálně ukazuje na další možná rizika a úskalí omezení hospodářského růstu tak jak se to nedávno stalo v Číně, ale i například v Brazílii či Rusku. Hlavním druhým argumentem byla především nedostatečná míra inflace, kdy ve výhledu z 0,8 % p.a se očekává pokles na 0,4 % p.a. v průběhu do konce letošního roku. Přitom výhled po březnu 2016 již dle analytiků vypovídá o úspěšné možnosti tvorby okolo 1,6 % p.a. Toto následně podle finančních stratégů předurčuje řešení pro představitele FED, kteří mohou do konce letošního roku 2015 rozhodnout o zvýšení úrokových sazeb v USA avšak s účinností napřéklad až od 2 čtvrtletí příštího roku 2016 a to ještě s pevným stanovením výše inflace včetně k přihlédnutí ke stavu na trhu práce na území Spojených států amerických.

Shrnujícím způsobem lze konstatovat tolik, že zasedání FED dospělo k názoru, že současný stav ekonomiky USA není ještě natolik v takovém stavu, aby účastníci finančního trhu a následně vlastní spotřebitelé byli schopni již nyní bez značného otřesu se vypořádat ze zvýšenými výpůjčními náklady, které by zvýšení úrokových sazeb přineslo. Podle představitelů FED by právě toto nyní mohlo při nedostatečně vysoké míře inflace vést k zpomalení tempa růstu ekonomiky Spojených států a případně následně i opětovně zhoršit situaci na trhu práce v USA.

Trhy na tuto skutečnost odsunu zvýšení sazeb úrokové míry zareagovaly různě. Tak například devizový trh - Forex v rámci obchodování s měnovými páry zaznamenal pokles amerického dolaru (USD) vůči evropské centrální měně euro (EUR) jejichž vzájemný poměr ke dni 18.9.2015 je během evropského dopoledne zhruba v čase 10:45 CET vyjádřen kurzem 1,1448 USD za EUR což představuje dosavadní nárůst eura vůči americkému dolaru o + 0,11% předchozí hodnoty v rámci probíhajícího obchodního dne. Britská libra krátce po tomto sdělení překonala hranici kurzu 1,55 USD za GBP a nyní se obchoduje v kurzu 1,5627 USD za GBP. Aktuálně americký dolar (USD) posiluje vůči ruskému rublu (RUB) v kurzu 65,8055 RUB za USD.

Akciové US trhy zhruba ještě ve svém dvouhodinovém závěru po oznámení FED změnily směr a uzavřely v mírné ztrátě svých akciových indexů. Akciový index DJIA= – 0,39%, S and P 500= - 0,26% a NASDAQ= - 0,26%. Akcie na evropském akciovém trhu se nyní dne 18.9.2015 během dopoledne pohybují v trendu poklesu svých cen a například německý akciový index DAX udává pokles o – 1,54% a obchodování v Londýně vyjádřené indexem FTSE udává nižší pokles a a to -0,41 % předchozího stavu v rámci obchodní dne. Pozitivní změnou, kterou vyvolalo rozhodnutí FED vzhledem k tomu, že USD prozatím nebude posilovat je aktuální cena investičního zlata, která dnes během obchodního dne vzrostla o 15,20 USD na trojskou unci a nyní zhruba v čase 11:06 CET se pohybuje na hodnotě 1132,20 USD za trojskou unci což je navýšení o + 1,36 % předchozí ceny v rámci dosavadního obchodního dne.