Evropská centrální banka (ECB)tak ve čtvrtek 2.2.2023 podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ECB tuto úrokovou sazbu již zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním své měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně. Data evropského statistického úřadu Eurostat z 23.ledna letošního roku 2023 tak ukazují, že se již podařilo tak zvaně míru inflace částečně zkrotit neb celkový zprůměrovaný objem inflace v euroz=ně k uvedenému datu dosáhl výše 8,5 % meziročně. Evropská centrální banka (ECB – European Central Bank) ve svém oznámení také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. Provedené rozhodnutí o sazbách se tak pochopitelně dotklo i depozitní sazby, která se tak zvýšila rovněž podle očekávání o půl percentního bodu na 2,50 procenta ročně. V současnosti a to i za okolností poklesu směnné hodnoty amerického dolaru se tak jednotná evropské měna euro (EUR) obchodovala na devizovém trhu vůči americkému dolaru (USD) v průběhu pátečního evropského rána dne 3.2.2023 a to zhruba v čase 6:31 CET na hodnotě vzájemného směnného kurzu ve výši 1,0894 USD za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,15 % kurzu vůči USD.

Bankovní rada České národní banky (ČNB)téhož dne jako ECB a to ve čtvrtek 2.2.2023 rozhodla na svém  měnovém zasedání o ponechání stávající základní úrokové sazby (2T Repo sazby) na sedmi procentech, přičemž na této úrovni se sazba nachází od června loňského roku 2022. Centrální banka České republiky ČNB tak nezvedá stávající výši úrokových sazeb dle finančních analytiků navzdory tomu, že inflace je v Česku stále vysoká, kdy data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za loňský rok 2022, reportovaná k 11.lednu letošního roku 2023 ukázaly celoroční objem míry inflace na hodnotě ve výši 15,1 % meziročně tj. za posledních 12 měsíců. Za této situace a pod vlivem jak okolností vnějšího geopolitického širšího rozsahu tak i domácí situace ohledně stavu ekonomiky českého hospodářství v době energetické krize a zejména pak vlivem případných intervenčních nákupů ČNB na devizovém trhu se česká koruna (CZK) v průběhu pátečního evropského rána dne 3.2.2023, zhruba v čase 6:33 CET vůči jednotné evropské měně euro (EUR) obchodovala na devizovém trhu v rámci forexových operací ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši rozpětí od 23,7043 do 23,7685 CZK za EUR s dosavadním denním posílením CZK o + 0,02 % kurzu vůči EUR.

Od úrokových sazeb centrálních bank se odvíjejí úroky bankovních vkladů a zejména pak úvěrů nebo-li ceny a výše obslužnosti dluhu. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení, uvádějí shodně ekonomičtí zpravodajové v napojení na ekonomy a finanční analytiky. Podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera už ČNB měla dávno přikročit k dalšímu zvýšení sazeb. „V důsledku dosavadní vyčkávací politiky bankovní rada podle nás promeškala ideální chvíli pro další zvýšení sazeb, a tedy zároveň i pro dřívější návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli,“ uvedl Gürtler. Opačně to vidí Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting. „Zastávám podobný názor jako členové bankovní rady, a to že zvýšení sazeb by naopak mohlo vyvíjet zbytečně velký tlak na ekonomiku a potenciálně prohloubit recesi,“ řekl pan Novák. Čtvrteční zasedání Bankovní rady ČNB dne 2.2.2023 bylo posledním pro viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka. Oběma končí 12. února mandát, v bankovní radě je vystřídají ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Na tomto zasedání Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu české koruny (CZK).