Zasáhne také i Česko daňové tornádo ?

Středa 15. září

Dluhopisy korp. CZD

Aktuální vývoj ve světě a zejména pak v zemích s vysoce rozvinutou ekonomikou v rámci ekonomického boje proti následkům pandemie koronaviru dospěl do stádia počátku razantního zvyšování daně z příjmu jak fyzických tak zejména právnických osob. Například Spojené království Velké Británie a Severního Irska bude mít od příštího roku 2022 nejvyšší daně od poválečných let 2.světové války a to od roku 1955. Vyjma samotných daní pak dojde i k zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění což podpořilo v rámci přijetí zákona 319 britských zákonodárců a proti bylo 248 poslanců.

Trend tohoto vývoje razantního zvyšování daní se netýká jen Evropy, ale zejména pak Spojených států amerických, kde bude v Kapitolu projednávána zákonná úprava výše daní a z návrhů Demokratů s podporou prezidenta USA pana Joe Bidena je pak vedena touto vítěznou americkou politickou strana celá kampaň pod názvem „Tax the Rich – Daně bohatých“, kdy v absolutním součtu jak daní v daném státě tak federálních daní vychází pro bohaté obyvatele New Yorku daň z příjmu ve výši 61,2 procenta. Hranicí pro stanovení bohatých lidí se pak dle novely tohoto zákona stala částky ve výši 5 milionů amerických dolarů (USD) ročního příjmu a souhrn hodnoty majetku do 20 milionů dolarů z čehož 11 milionů USD je horní hranice pro vlastnictví nemovitostí. V této souvislosti se pak v zpravodajských kruzích hovoří o Joe Bidenovi jako o osobě, která zavádí „ americké socialistické staršidlo“.

Na základě těchto skutečností pak ekonomičtí zpravodajové v návaznosti na jednotlivé daně států USA vyčíslují výše jednotlivých daní z příjmu v případě, že tato novela zákona bude přijata, kdy se ukazuje, že pravděpodobnost je velmi vysoká. Tak například v státě Kalifornie by daň činila 59,7 %, ve státě New Jersey pak by to bylo 57,2 % a na Havaji by byla daň z příjmu ve výši 57,4 % ročně. Tento návrh je ovšem stále v tak zvaném legislativním procesu zákonodárců z Kapitolu a to nejprve v Kongresu a následně v Senátu, ale podle odborníků jde spíše o čas projednávání než o faktický stav, že by k navýšení daní nedošlo. V této souvislosti s výhledem plánovitých příjmů amerického státního rozpočtu pro příští rok 2022 totiž nedávno upozornila současnou ministryně financí USA paní Janet Yellenová na fakt, že na přelomu října a listopadu totiž Bidenově administrativě dojdou řádné finanční prostředky pro chod státu, pokud zákonodárci nepřijmou rezervní opatření. Právě toto upozornění směřovalo k tomu, že zvýšením daní by bylo možné se v příštím roce této situaci vyhnout.

Reakce finančních trhů, které doposud nepocítily vlastní dopad zvýšené daňové zátěže je podle ekonomických zpravodajů velmi nepatrný ba téměř žádný, neboť obavy investorů doposud nedospěly do reálné fáze. Nicméně tento fakt a nadcházející skutečnosti si uvědomují zejména manažeři investičních fondů a portfolio manažeři investičních bank, kteří v opatrné míře tak zahájili výprodej některých akciových titulů a zvýšení objemu zastoupení svých investic v dluhopisech. Aktuálně tak na tento stav reagoval devizový trh, kdy v průběhu středečního evropského rána dne 15.září letošního roku 2021, zhruba v čase 8:18 CET se globální měnový pár EUR/USD obchodoval v rámci forexových operací na hodnotě vzájemného směnného kurzu ve výši 1,181 USD za EUR s dosavadním denním posílením EUR o + 0,03 % kurzu vůči USD. Postavení české koruny (CZK) vůči jednotné evropské měně euro (EUR)  pak v uváděném dni a čase odpovídalo vzájemnému směnnému kurzu, který byl v rozpětí od 25,3611 do 25,4042 CZK za EUR s dosavadním denním propadem CZK o – 0,14 % kurzu vůči EUR.