Situace po referendu o odstoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie na devizovém trhu způsobila silnější pád hodnoty britské libry (GBP) vůči ostatním měnám a zejména vůči americkému dolaru. Aktuálně dne 12.června 2016 během evropského odpoledne zhruba v čase 13:55 CET již po svém propadu britská libra vůči americkému dolaru druhým dnem posiluje a nyní je jejich vzájemný kurz již nad hranicí 1,30 USD za GBP ve výši 1,3151 USD za GBP a v rámci dnešního obchodního dne britská libra zaznamenala dosavadní denní nárůst o + 1,22 procent.

Podle analytiků růstu britské libry výrazným způsobem napomohla stabilizace vnitřní politické scény, kdy v pondělí 11.7.2016 premiér David Cameron oznámil, že již tuto středu 13.7.2016  hodlá učinit okamžitou rezignaci na svoji funkci a v čele britského vládního kabinetu sídlícího na světově známé adrese Down street 10 (sídlo předsedů vlád UK) ho vystřídá dosavadní ministryně vnitra paní Theresa May jako již jediná kandidátka za stranu konzervativců. Tímto krokem a rozhodnutím bylo zažehnáno případné zkrácení působení vládnoucích konzervativců ve vládě a vypsání termínu mimořádných parlamentních voleb. K  mimořádným parlamentním volbám v UK tudíž s vysokou mírou pravděpodobnosti nedojde a i finanční trh na tuto skutečnost dočasné politické stability zareagoval v rámci komoditního trhu citelnějším poklesem ceny investičního zlata, jehož cena je nyní 1,349,50 USD za trojskou unci v trendu poklesu své předchozí ceny v rámci dosavadního průběhu obchodního dne.

Během dnešního dne 12.července 2016 se k nadcházejícímu zasedání bankovní rady FED vyjádřila oblastní prezidentka FED z Clevelandu paní Loretta Mester v podobě zveřejněných svých poznámek k fungování FED ze svých vystoupeních na finančních setkání v Syndey a Stocholmu již v červnu letošního roku 2016. Z nich pak mimo jiné vyplývá, že dlouhé otálení se zavedením vyšší úrokové sazby by mohlo způsobit rizika pro finanční stabilitu. Paní Loretta Mester jako oblastní prezidentka FED (Federal Reserve System – centrální banka USA) v Clevelandu je řádně hlasujícím členem o politice FED.

Podle finančních stratégů investičních bank a společností je i při tomto zasedání tak zvaná divoká karta v rukou bankovní rady centrální banky USA – FED. Ikdyž veškerá makro ekonomická data vypovídají ve prospěch kroku zvýšení úrokových sazeb, tak jistá pragmatická obava z následků odštěpení Velké Británie od Evropské unie po referendu Brexit by mohla způsobit ještě další odklad tohoto rozhodnutí, které se z hlediska stávajícího vývoje ekonomiky USA jeví jako téměř nevyhnutelné a drtivé většině investorů a i ostatním účastníkům finančního trhu je zřejmé, že tato změna úrokových sazeb v USA dříve či později stejně nastane.